Kleť: Tajemství osamoceného přeslenu

23. říjen 2004

Jak se dostal keltský přeslen na vrchol nejvyšší hory Blanského lesa? A proč?

Hora Kleť leží 7 kilometrů severozápadně od Českého Krumlova. Měří 1085 metrů a převyšuje o 400 metrů okolní krajinu, jíž je výraznou dominantou. Nepřehlédnutelnou jí činí i dva stožáry televizního vysílače; světovou proslulost získala hora objevitelskou činností pracovníků zdejší hvězdárny. Na Kleti najdete i nejstarší českou kamennou rozhlednu. Projdete-li se po temeni hory ke dvěma jejím vedlejším vrcholům, narazíte na spoustu balvanů. Podle pověsti jsou to zbytky hradu vladyky Hrozna, který tu bydlel se svou dcerou Krasavou, o níž se (pochopitelně inkognito) ucházel i sám kníže pekel Belzebub. Byl však odhalen a dostal od Krasavy košem, pročež prý ze vzteku celý hrad rozmetal na kusy.
První písemnou zmínku o Kleti byste našli v zakládací listině kláštera ve Zlaté Koruně z roku 1263; lidé však na Kleť vystupovali docela jistě i před tím. Svědčí o tom zajímavý nález, učiněný v roce 1958 při výkopu pro vodovod k vysílači, asi 150 metrů severozápadně od vrcholu. V hloubce dvou metrů pod povrchem tam ležel osamocený přeslen, malý plochý diskovitý předmět z pálené hlíny o průměru 4 centimetry, se středovým otvorem. Těchto předmětů jsou z archeologických lokalit známé stovky, jejich podoba se však v průběhu staletí prakticky neměnila, a tak není snadné určit, ze které doby kleťský přeslen pochází. Archeologové se nakonec shodli na jeho rámcovém zařazení do doby halštatské nebo laténské, což znamená, že ho na vrchol Kleti přinesli pravděpodobně Keltové. Otázkou zůstává proč. Neprokázalo se, že by na Kleti existovalo v pravěku nějaké sídliště. Přesleny přitom sloužily jako pomůcka při spřádání textilních vláken; udržovaly v rovnováze a setrvačnosti vřeteno, dokud na něm nebylo namotáno dostatečné množství nasoukané příze. Proč by si ale nějaká přadlena vybrala pro svou práci právě vrchol nejvyššího kopce v kraji? Je snad nalezený přeslen stopou po nějakém pravěkém rituálu?
V této souvislosti lze připomenout zajímavou hypotézu archeologa Jiřího Waldhausera a fyzika Jiřího Mareše, publikovanou letos v časopise Vesmír. Tito badatelé se nedávno sérií praktických pokusů snažili dokázat, že kromě spřádání vláken bylo možné přeslenu využít i jako součásti zařízení, sloužícího k rozdělávání ohně. Skutečně se jim to dařilo - což ovšem nedokazuje, že se to tak v pravěku skutečně dělalo. Ale kdyby přece... Co takhle, namísto přadleny, vatra na vrcholu Kleti?
Jak se vám líbí tato hypotéza?

Frederik Velinský

Literatura:
Beneš, A.: Chlum. Pravěký nález pod vrcholem Kleti. Výběr z prací členů Historického klubu při Jihočeském muzeu, č. 12, 1975, s. 269.
Formánek, T. - Holub, M.: Tisícovky Čech, Moravy a Slezska. Praha 2003.
Mareš, J.J. - Waldhauser, J.: Přeslen - součást přeslice, amulet, nebo zapalovač? Vesmír 83, č. 6/2004, s. 340-343.
Popelka, M.: Experiment s rozděláváním ohně. Vesmír 83, č. 6/2004, s. 344.

Pravidelná rubrika Kratochvilná vyprávění o tajemných místech se vysílá v rámci každého čtvrtého Planetária v měsíci.
Další texty, uveřejněné v této pravidelné rubrice najdete V ARCHIVU.

Na titulní stránku.

autor: frv
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.