Klesající hladina Bajkalu a devět vzácných bílých slonů z Barmy

7. březen 2015

Nejpřesnější hodiny na světě, znovuotevřené Irácké národní muzeum v Bagdádu a ruské plány na výstavbu vlastní orbitální stanice.

Přesná definice jedné sekundy podle soustavy SI vychází z chování atomu základního izotopu cesia 133 za přesně určených podmínek. Cesiové atomové hodiny jsou velmi přesné – trvá 30 milionů let, než se opozdí právě o jednu sekundu. Japonští vědci však sestrojili ještě přesnější hodiny. Jako „kyvadlo“ využívají vibraci atomů stroncia. Výpočty prý ukazují, že se o jednu sekundu opozdí až za 16 miliard let – tedy za dobu delší, než je stáří našeho vesmíru.

Hladina sibiřského jezera Bajkalu klesla pod hranici 456 metrů nad mořem. Tak málo vody bylo v jezeře naposledy před 60 lety. Ochránci přírody upozorňují, že pokles může mít neblahý vliv na obyvatele a unikátní ekosystém celého regionu, který letos postihlo nečekané sucho. Loňský rok byl naproti tomu příznivý, což se zcela typicky projevilo zvýšeným odběrem vody průmyslovými podniky v okolí jezera. I to je jedna z příčin současné situace.

V džungli v západní Barmě se podařilo odchytit vzácnou bílou slonici. O sloních albínech se v jihovýchodní Asii říká, že přinášejí štěstí. Z toho důvodu jsou nejen uctívání, ale také chytáni a umisťováni do zoologických zahrad. V těch barmských žije v současnosti osm albínů – nedávno odchycená slonice je devátá. Předchozí vojenská vláda měla ve zvyku bílé slony předvádět v rámci nákladných ceremonií; jak to bude tentokrát, se zatím neví.

Socha z asyrského v období v Iráckém národním muzeu v Bagdádu

Poslední únorový den bylo v Bagdádu pro veřejnost otevřeno Irácké národní muzeum – dvanáct let po jeho uzavření po americké invazi do země. V následném chaosu bylo muzeum opakovaně vykradeno, takže dnes vystavuje jen asi třetinu artefaktů z původního fondu. Znovuotevření muzea je reakcí na události v severoiráckém Mosulu, kde islamisté zničily řadu soch z předislámského období a také historickou knihovnu s tisíci vzácných svazků.

Rusové se budou podílet na práci Mezinárodní vesmírné stanice ISS do roku 2024, pak se chtějí soustředit na vybudování vlastní orbitální stanice – informovala o tom ruská vládní organizace Roskosmos. I když se to ve zprávě nepíše, předpokládá se, že se tak Moskva chce odpoutat od závislosti na kosmických programech Američanů a Evropské unie. Ruská stanice by měla vzniknout na bázi již existujících modulů, z nichž je sestavena ruská sekce ISS.


Zdroj (není-li uvedeno jinak): ČTK

Vysíláno v Planetáriu č. 10/2015, 7. března.

autor: frv | zdroj: ČTK
Spustit audio