Keltsky Rib, starogermánsky Rip... Prostě český Říp!
Staré pověsti české kladou počátek země Čechů k hoře Říp. Jak to bylo doopravdy, to se už nedovíme, ale že to místo bylo důležité, o tom svědčí i historicky doložená fakta a dodnes stojící románská rotunda – jeden z nejstarších svatostánků u nás.
„Původně byla hora holá, až v roce 1879 ji nechal zalesnit Moritz von Lobkowicz. Máme tu ale několik vyhlídek, z nichž nejznámější jsou vyhlídky Roudnická a Pražská,“ popisuje průvodce Martin Psota.
Na Řípu se také nachází rotunda, kterou nechal do současné podoby přestavět po bitvě u Chlumce v roce 1126 kníže Soběslav na počest svého vítězství nad německým králem Lothara.
Říp nemá nic společného s řepou. Název má kořeny v době bronzové – keltské slovo „rib“ označovalo žebro, v tomto případě žebro země, tedy horu.
Předtím tu stál dřevěný kostelík, jehož historie sahá do roku 1039, a který byl zasvěcen sv. Vojtěchovi. Dnes je rotunda zasvěcena sv. Jiří.
Uvnitř rotundy můžete vidět dvě sochy ‒ jedna je ze stříbrné opuky a druhá dřevěná. „Dřevěná představuje svatého Jiří, jak svým oštěpem zabíjí draka. Je z 1881, od pana Veselého z Prahy. Plastika z opuky zobrazuje „dobrého pastýře“. Tak se také dřív zobrazoval Ježíš Kristus,“ vysvětluje Psota.
Říp ‒ hora magická a magnetická
„Čedič uvnitř Řípu obsahuje poměrně velké množství magnetitu, takže odchyluje i ručičky kompasu. Sláva Řípu je pak úzce spjata s národním obrozením. Všechno vypuklo, když byl z Řípu převezen základní kámen pro vybudování Národního divadla v Praze,“ dodává Psota.
Připomeňme na závět krásné verše Jaroslava Seiferta, jediného českého nositele Nobelovy ceny za literatury.
„Viděl jsem hory plné ledu, však zpívat o nic nedovedu…
Když ale vidím na obzoru uprostřed kraje nízkou horu,
na nebi mráček běloskvoucí – přestane srdce chvíli tlouci…“
Jistě budete souhlasit, že pohled na oblý Říp srdce rozechvívá i dnes.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
