Když se řítí kamení: sesuvy u nás i ve světě a procházka novou pravěkou expozicí Národního muzea

V úvodním přehledu zajímavostí se dozíte o prvních vlcích, kteří pronikli do Doupovských hor, zmíníme se o aktivitách americké společnosti, která tvrdí, že oživila dávno vymřelé pravlky a také o rozhodnutí nizozemských úřadu vrátit do Indonésie fosilie, odvezené odtamtud v koloniálních časech; pozveme vás na výstavu rukopisů Kosmovy kroniky do pražského Klementina a nakonec se zmíníme o chystaných opatřeních ze strany Německa, které chce posílit bezpečnost svých kosmických aktivit a také družic na oběžné dráze.

Nebezpečné sesuvy u nás i ve světě

Sesuv půdy pod Gírovou patří svou velikostí a objemem k největším v historii ČR|foto:Romana Kubicová, Český rozhlas

Možná si vzpomenete: v květnu 2025 pohřbil švýcarskou obec Blatten v Alpách velký sesuv bahna a kamenných bloků, způsobený kolapsem ledovce Birch na hoře Kleines Nesthorn. Byla to tragická událost, i přesto, že obyvatelé byli včas evakuováni. Přišli o své domy, kde mnozí z nich po generace žili. V minulosti však došlo nejen v Alpách, ale také jinde ve světě k jiným, mnohem větším, doslova „megasesuvům“. Právě těmito ničivými sesuvy se zabývá vědecká studie, zveřejněná nedávno v časopise Communications Earth & Environment, jejímiž autory jsou Oliver Korup z Potsdamské univerzity a dva geomorfologové z Ostravy – Tomáš Pánek a Michal Břežný.

Kde hrozí největší nebezpečí vzniku velkých sesuvů, co je obvykle spouští a dají se aspoň trochu předvídat? Co považují autoři zmíněné odborné studie za skutečný megasesuv? A jak častý je to jev? Na to jsme se ptali Michala Břežného z Katedry fyzické geografie a geoekologie Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity.

Výbuch sopky Mount St. Helens v roce 1980|foto: rawpixel.com, U.S. Forest Service, CC0 1.0, ©

K zatím poslednímu skutečně obřímu megasesuvu došlo v květnu roku 2008 při ničivém zemětřesení v čínském S’-čchuanu, které stálo životy šedesáti tisíc lidí. Patrně největší sesuv v zaznamenané historii je pak spjat s tragickými událostmi v Kaskádovém pohoří v americkém státě Washington, které se udály opět v květnu, ale už v roce 1980, kdy vybuchla sopka Mount St. Helens.

Lidé a jejich předci – paleolit a neolit

Expozice Lidé a jejich předci v Národním muzeu|foto:Barbora Aradská, Národní muzeum

V historické budově Národního muzea v Praze na konci srpna 2025 zpřístupnili první část nové stálé expozice nazvané Lidé a jejich předci, která bude vyprávět příběh lidského rodu od prvních krůčků až po moderního člověka. Úvodní, antropologická sekce expozice, zasvěcená samotnému vývoji homininů, bude ovšem ve výsledku vypadat malinko jinak, než v současnosti – teď jí totiž kralují vzácné fosilie dvou nejslavnějších australopitéků, Lucy a Selam, zapůjčené do Prahy z Etiopie. Tahle velká sláva skončí 23. října; pak se oba exponáty vrátí zpět do Afriky. Vzhledem k mediální smršti, která jim u nás byla věnována, jste o nich nejspíš slyšeli už dost. O tom, co v Národním muzeu na výstavě zůstane, se však příliš nemluvilo. Pojďme tedy do nové expozice nahlédnout. Opravdu stojí za to.

8 fotografií

Novou pravěkou expozicí Národního muzea Lidé a jejich předci jsme se nedávno prošli s archeoložkou Viktorií Čisťakovou, která je hlavním garantem její archeologické části. Lucy a Selam jsme minuli a před námi se otevřel velký sál, ve kterém je instalována první část budoucí komplexní pravěké expozice. Co návštěvník uvidí, když do ní vejde? Jakousi pravěkou krajinu...