Když připluli otcové poutníci: 11. listopadu 1620
Je to právě 400 let – 11. listopadu 1620 přistála u amerických břehů anglická loď Mayflower s tak zvanými otci poutníky. Tady je třeba říct, že jde o datum podle juliánského kalendáře, který tehdy v Anglii stále platil. Podle gregoriánského se tak stalo 21. listopadu.
A kdo byli otcové poutníci? Angličané, převážně stoupenci radikálního proudu anglikánských puritánů – tzv. separatismu, nebo kongregacionalismu. Komunity těchto věřících požadovali naprostou autonomii, protože podle nich je každé náboženské společenství přímo podřízeno Bohu. Odmítali tedy nejen duchovní a kněze, ale třeba také znamení kříže, nebo Vánoce, které považovali za pohanské svátky, protože se o nich v Bibli nepíše.
Za svobodou z Anglie až do Ameriky
V Anglii, kde bylo oficiálním náboženstvím anglikánství, byli tito separatisté pronásledováni. Proto mnozí z nich odešli do nábožensky tolerantního Nizozemí. Jenže ani tam se jim nijak zvlášť nedařilo. Jako cizinci získávali jen podřadné práce a cítili, že se jim špatně daří udržovat svou identitu. A tak se rozhodli začít znova, a to na severoamerického kontinentu ve Virginii. Opatřili si tedy potřebný dekret na půdu v této anglické kolonii a na podzim roku 1620 část těchto emigrantů odplula z Nizozemí zpět do Anglie. Zde se k nim přidala skupina souvěrců, kteří stále v Anglii žili, a několik anglikánů, společně se nalodili na galeonu Mayflower a zamířili k americké Virginii. Rozbouřený Atlantik však loď se sto dvěma pasažéry a pětadvacetičlennou posádkou po dvou měsících útrap, které dva cestující připravily o život, zanesl k pobřeží Nové Anglie do zátoky Cape Code. Když poutníci zjistili, že do Virginie je to ještě dlouhá cesta, rozhodli se, že než zažívat další těžkosti, raději se usadí v Nové Anglii. Ještě na lodi sepsali dokument zvaný Mayflowerská kompaktáta, který stanovil, že poutníci chtějí utvořit samosprávu a vytvořit pravidla a zákony, podle nichž budou její členové žít.
První sklizeň a Peregrin White
Když se vydali prozkoumat místo, kde zakotvili, zjistili, že je zde mizerná písčitá půda, a tak se posunuli ještě o něco dál, kde se podmínky zdály o něco lepší, a sice na území dnešního Massachusetts, kde založili město New Plymouth. Život tu pro ně byl velmi tvrdý. Všechno bylo jiné než v Evropě: jiná půda, jiné plodiny, jiná zvířata. Udržet se jim dařilo jen díky pomoci domorodců. I tak ale první rok v Americe polovina poutníků nepřežila. Přeživší pak po skončení první sklizně v nové zemi společně s Indiány uspořádali oslavy, ze kterých vznikl jeden z nejzásadnějších amerických svátků: Den díkůvzdání. Slaví se čtvrtý listopadový čtvrtek... Personálně zdecimovanou plymouthskou kolonii v následujících letech podpořil příchod dalších anglických kolonistů. Ale to už je zase jiný příběh.
K legendě o otcích zakladatelích patří i zmínka o prvním dítěti narozeném v nové zemi. Dva týdny po příchodu do Ameriky se manželům Whitovým narodil syn, který dostal jméno Peregrin – tedy poutník. Peregrinův otec byl mezi těmi, kdo nepřežili první rok v nové zemi, Peregrin se však ukázal jako pravý houževnatý osadník a dožil se 84 let.
Související
-
První evropští osadníci v Americe považovali oslavy Vánoc za...
Amerika je považovaná za domov komerční podoby vánočních oslav. Vztah Američanů k vánočním svátkům byl přitom dlouho nejednoznačný a teprve nedávno se z Vánoc stal ...
-
Válka Severu proti Jihu proměnila americké Vánoce a zrodila Santu Clause
Thomas Nast pro tehdy nejpopulárnější týdeník Harper’s Weekly nakreslil obtloustlého rozesmátého Santu Clause, rozesmávajícího rodiny i regimenty vojáků.
-
Kalvínův comeback v USA
V Americe znovu ožívá učení reformátora Jana Kalvína. Rozsáhlý článek věnuje tomuto fenoménu list Christian Science Monitor pod názvem „Křesťanská víra – kalvinis...
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
