Když připluli otcové poutníci: 11. listopadu 1620

7. listopad 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Galeona Mayflower s prvními evropskými osadníky vyplouvá v roce 1620 do Ameriky z plymouthského přístavu v Anglii

Je to právě 400 let – 11. listopadu 1620 přistála u amerických břehů anglická loď Mayflower s tak zvanými otci poutníky. Tady je třeba říct, že jde o datum podle juliánského kalendáře, který tehdy v Anglii stále platil. Podle gregoriánského se tak stalo 21. listopadu.

A kdo byli otcové poutníci? Angličané, převážně stoupenci radikálního proudu anglikánských puritánů – tzv. separatismu, nebo kongregacionalismu. Komunity těchto věřících požadovali naprostou autonomii, protože podle nich je každé náboženské společenství přímo podřízeno Bohu. Odmítali tedy nejen duchovní a kněze, ale třeba také znamení kříže, nebo Vánoce, které považovali za pohanské svátky, protože se o nich v Bibli nepíše.

První osadníci z Evropy, angličtí puritáni z lodi Mayflower, přistáli v Americe v listopadu 1620

Za svobodou z Anglie až do Ameriky

V Anglii, kde bylo oficiálním náboženstvím anglikánství, byli tito separatisté pronásledováni. Proto mnozí z nich odešli do nábožensky tolerantního Nizozemí. Jenže ani tam se jim nijak zvlášť nedařilo. Jako cizinci získávali jen podřadné práce a cítili, že se jim špatně daří udržovat svou identitu. A tak se rozhodli začít znova, a to na severoamerického kontinentu ve Virginii. Opatřili si tedy potřebný dekret na půdu v této anglické kolonii a na podzim roku 1620 část těchto emigrantů odplula z Nizozemí zpět do Anglie. Zde se k nim přidala skupina souvěrců, kteří stále v Anglii žili, a několik anglikánů, společně se nalodili na galeonu Mayflower a zamířili k americké Virginii. Rozbouřený Atlantik však loď se sto dvěma pasažéry a pětadvacetičlennou posádkou po dvou měsících útrap, které dva cestující připravily o život, zanesl k pobřeží Nové Anglie do zátoky Cape Code. Když poutníci zjistili, že do Virginie je to ještě dlouhá cesta, rozhodli se, že než zažívat další těžkosti, raději se usadí v Nové Anglii. Ještě na lodi sepsali dokument zvaný Mayflowerská kompaktáta, který stanovil, že poutníci chtějí utvořit samosprávu a vytvořit pravidla a zákony, podle nichž budou její členové žít.

Cestující na lodi Mayflower podepisují cestou do Ameriky tzv. Mayflowerská kompaktáta

První sklizeň a Peregrin White

Když se vydali prozkoumat místo, kde zakotvili, zjistili, že je zde mizerná písčitá půda, a tak se posunuli ještě o něco dál, kde se podmínky zdály o něco lepší, a sice na území dnešního Massachusetts, kde založili město New Plymouth. Život tu pro ně byl velmi tvrdý. Všechno bylo jiné než v Evropě: jiná půda, jiné plodiny, jiná zvířata. Udržet se jim dařilo jen díky pomoci domorodců. I tak ale první rok v Americe polovina poutníků nepřežila. Přeživší pak po skončení první sklizně v nové zemi společně s Indiány uspořádali oslavy, ze kterých vznikl jeden z nejzásadnějších amerických svátků: Den díkůvzdání. Slaví se čtvrtý listopadový čtvrtek... Personálně zdecimovanou plymouthskou kolonii v následujících letech podpořil příchod dalších anglických kolonistů. Ale to už je zase jiný příběh.

K legendě o otcích zakladatelích patří i zmínka o prvním dítěti narozeném v nové zemi. Dva týdny po příchodu do Ameriky se manželům Whitovým narodil syn, který dostal jméno Peregrin – tedy poutník. Peregrinův otec byl mezi těmi, kdo nepřežili první rok v nové zemi, Peregrin se však ukázal jako pravý houževnatý osadník a dožil se 84 let.

autoři: Veronika Kindlová , frv
Spustit audio

Související