Když Brnem táhli mamuti: Galerie Zdeňka Buriana, výstavní katalog
Objemný katalog k nové výstavě v Pavilonu Anthropos Moravského zemského muzea obsahuje kromě „výživné“ textové části i desítky reprodukcí Burianových obrazů.
V brněnském Pavilonu Anthropos byla v létě zahájena výstava, věnovaná malířskému odkazu Zdeňka Buriana – především pak obrazovým rekonstrukcím pravěkého světa a jeho obyvatel, s akcentem na Burianovo ztvárnění vývoje lidského rodu, života našich dávných příbuzných a předků, jejich interakcí s prostředím, které je obklopovalo a také zvířat, která s nimi toto prostředí sdílela. K výstavě „Když Brnem táhli mamuti – Galerie Zdeňka Buriana“, postavené především na Burianových obrazech, vydalo Moravské zemské muzeum obsáhlý katalog.
Naši předci: Jak jsme si je představovali…
Skoro čtyřsetstránkový špalík obsahuje nejen reprodukce několika desítek obrazů, ale také zajímavé příspěvky. Ten nejrozsáhlejší, od historičky umění a kulturní antropoložky Barbory Půtové, se pokouší ve zkratce zachytit historii malířských i sochařských rekonstrukcí pravěku, zejména doby kamenné a vývojových forem člověka. O tom, že to autorka bere vskutku zeširoka, svědčí více než stošedesátistránkový rozsah studie. Možná vás trochu zahltí přemíra faktů, jmen, přístupů, výtvarných technik a popisů uměleckých děl, z nichž jen část je v textu reprodukována, patrně z praktických důvodů, aby se katalog přespříliš „nenafoukl“. Příspěvek však jistě nemusíte číst celý, můžete z něj „vyzobnout“ jen to, co vás opravdu zajímá. V mém případě to byly nejstarší pokusy o rekonstrukci podoby našich dávných předků, vznikající už v 19. století pod vlivem nových objevů a také nových myšlenek spjatých s Darwinovou evoluční teorií. Litoval jsem přitom jen nešťastného fontu: písma, jímž je katalog vysázen. V rozsáhlejších blocích je skoro k neučtení, zvlášť na lesklém papíře. Cennou skutečností naproti tomu je dvojjazyčnost katalogu, který obsahuje všechny texty v souběžném českém a anglickém znění.
… a co na to Zdeněk Burian
Další částí výstavního katalogu je drobná studie, věnovaná práci antropoložky Evy Vaníčkové a sochaře Ondřeje Bílka, kteří jsou autory některých již mediálně známých trojrozměrných rekonstrukcí našich prapředků, představených také na zmíněné výstavě. Barbora Půtová je i autorkou obsáhlého medailonu Zdeňka Buriana. Nechybí ani vzpomínka bývalého ředitele Pavilonu Anthropos Oldřicha Neužila, který u Buriana pro muzeum nakupoval, a konečně je tu i vlastní burianovský katalog obrazů, stejně jako nová expozice rozčleněný do podkapitol: Evoluce člověka, Fauna, Lov, Pohřby a Umění.
Během listování tímto katalogem si naplno uvědomíte, co je pro Burianovy obrazové rekonstrukce typické, a co je odlišuje od většiny ostatních – jsou to nejen tradiční malířské techniky, ale zejména akce, bezprostřední živost, pramenící nepochybně z mnohaleté zkušenosti Zdeňka Buriana s ilustrováním dobrodružných příběhů. Proto jsou Burianovy rekonstrukce dodnes v oblibě i přesto, že z vědeckého pohledu jsou mnohé z nich již překonané. O tom, že jejich tvorba nebyla jednoduchá a často šlo o mnohaletý proces doplňování a úprav, svědčí poslední kapitola výstavního katalogu, v níž malíř Petr Modlitba shrnuje některé změny provedené Zdeňkem Burianem na celkem devatenácti jeho obrazech. Důvody změn jsou někdy zřejmé, jindy nikoliv, napínavosti to však detektivnímu pátrání neubírá. Díky Petru Modlitbovi tak můžete doslova nahlédnout Mistrovi pod štětec. Setkání s Burianovými originály ve výstavních prostorách brněnského Anthroposu váš zážitek ještě umocní.
O katalog k výstavě „Když Brnem táhli mamuti – Galerie Zdeňka Buriana“, vydaný Moravským zemským muzeem v Brně, s námi můžete i soutěžit. Šanci na výhru máte do neděle 22. října.
Petr Kostrhun, Petr Modlitba, Oldřich Neužil, Barbora Půtová, Eva Vaníčková: Když Brnem táhli mamuti – Galerie Zdeňka Buriana. Brno: Moravské zemské muzeum, 2023. ISBN 978-80-7028-592-3.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.