Kdo objevil Machu Picchu II.

27. červenec 2008

Tajemné incké město Machu Picchu bylo prý v peruánských pralesích objeveno daleko dříve, než jeho objev oznámil americký výzkumník Hiram Bingham. Podle vědců o tom existuje řada důkazů.

Machu Picchu se tyčí nad 500 metrů hlubokým údolím divoké řeky Urubamby, v nadmořské výšce 2,5 km. Španělští dobyvatelé jej prý nenašli. Když Synové slunce před stovkami let Machu Picchu opustili, město pohltil prales. Jak se traduje, Bingham jej objevil 24. července roku 1911. Jeho prvenství před časem ve své knize zpochybnila peruánská historička Marian Mouldová. Podle ní lze město nalézt přinejmenším na dvou mapách ze 70. let 19. století. Byly to mapy, vypracované odborníky kvůli hledání a podpoře investic do důlního průmyslu v oblasti. Dalším člověkem, který Machu Picchu navštívil před Binghamem, byl podle Mouldové Peruánec Agustín Lizárraga; právě on prý také začal provádět očistné práce v komplexu a zbavovat město staletého porostu. V roce 1912 se však Lizárraga utopil v řece Vilcanotě a tak Hiram Bingham mohl o rok později na stránkách magazínu National Geographic vystoupit jako objevitel Machu Picchu, uvádí Mouldová.
Další zajímavé skutečnosti zveřejnil letos v červnu kartograf Paolo Greer. Při studiu starých dokumentů zjistil, že pozemky v okolí Machu Picchu skoupil už v roce 1867 německý inženýr Augusto Berns. O dvacet let později prý podle Greera založil Berns společnost, která se zabývala systematickým pleněním inckého města a své aktivity maskovala údajnou těžbou zlata. V archivech americké Yaleské univerzity, kde se nachází tisíce archeologických artefaktů dovezených z Machu Picchu Hiramem Binghamem, narazila Marian Mouldová na dopis, který dokonce potvrzuje existenci dohody mezi Bernsem a tehdejším peruánským prezidentem. Plenění Machu Picchu bylo povoleno s podmínkou, že vláda Peru dostane desetinu zisku. Podílela se snad i Yaleská univerzita na organizované loupeži? Byl Hiram Bingham jen nastrčená figurka, jejíž objev měl zamaskovat mnohaleté "kšeftování" se vzácnými starožitnostmi? Zdá se to být nemyslitelné...
V roce 2006 požádalo Peru Yaleskou univerzitu o navrácení odvezených artefaktů, které i řada odborníků považuje jednoduše za kořist lupičů. Činitelé univerzity souhlasili s vrácením 4000 předmětů, o dalších stovkách se dál vyjednává. A co na to všechno říkají archeologové? Tiskové agentury citují například Davida Ugarte Vegu z univerzity v peruánském Cuzcu, který Machu Picchu studuje už 30 let. Podle jeho mínění je Greerova teorie přijatelná. Je prý více než jisté, že tajemné město v džungli navštívilo před Binghamem hned několik zahraničních badatelů.
Jak to tak vypadá, slavný výzkumník se chlubil cizím peřím. Ale dokázal s ním seznámit celý svět. A to je rozhodně zásluha, kterou mu nikdo neupře.

Prameny:
Zpráva ČTK/EFE z března 2004
Zpráva ČTK z 6. června 2008

Starší texty, uveřejněné v nepravidelné rubrice Napínavé bádání najdete V ARCHIVU PŘÍSPĚVKŮ.

autor: frv
Spustit audio