Kdo byl první na Novém Zélandu?

Kdy a odkud přišli na Nový Zéland první lidé?
Oficiálně se udává, že první polynéské kmeny osídlily Nový Zéland někdy koncem 10. století. Přítomnost Maorů je doložena až ze století čtrnáctého. Prvními Evropany, kteří spatřili novozélandské ostrovy, byli v prosinci roku 1642 členové výpravy holandského mořeplavce Abela Tasmana. Bojovní Maoři, kteří na jeho lodě beze strachu útočili, tak přišli na Nový Zéland pouhá tři století před Tasmanem. Není tedy divu, že se tu a tam objevují hypotézy, podle nichž jiní objevitelé, o nichž nemáme přesné písemné záznamy, předstihli v kolonizaci Nového Zélandu nejen Tasmana a samotné Maory, ale dokonce i prapůvodní polynéské obyvatelstvo.
Podle britského archeologa Cedrica Bella byli prvními novozélandskými kolonizátory Číňané, jejichž lodi prý k Novému Zélandu dopluly už někdy na počátku letopočtu. Doklady o přítomnosti dávných čínských mořeplavců prý Bell nalezl hned na třiceti místech. V areálu dnešní botanické zahrady ve městě Christchurch na Jižním ostrově prý dokonce vykopal pozůstatky velkého opevněného města, které bylo podle Bellova tvrzení dokonce jakýmsi hlavním městem zdejších Číňanů. Nalezl prý také trosky nádrží a kanálů, které měly čínským prospektorům usnadnit plavbu mezi zdejšími řekami a jezery při hledání zlata a nerostů. Na jedné z pláží Jižního ostrova také nalezl důkaz o další, pozdější přítomnosti Číňanů na Novém Zélandu - zbytky čínské džunky, které radiouhlíková metoda datovala do roku 1422. Tento nález by snad mohl souviset s objevnými cestami, které z příkazu císaře Jung-lua z dynastie Ming podnikl čínský mořeplavec Che Čeng v první půli 15. století. To jsme se už ale dostali příliš blízko k současnosti a musíme se vrátit zpět do doby podstatně vzdálenější. Je tu totiž ještě jedna, ovšem značně dobrodružná hypotéza o prapůvodním osídlení Nového Zélandu. Jako první sem prý kdysi dávno dopluli Keltové.
Toto neuvěřitelné tvrzení se opírá o existenci kruhu ze vztyčených kamenů, jehož trosky se nacházejí v Dargaville, 750 kilometrů severně od novozélandského hlavního města Wellingtonu. Když byl kruh kompletní, velmi se prý podobal tomu, který dodnes stojí v jihoanglickém Stonehenge, tvrdí obhájci dobrodružné hypotézy. Archeologové zkoumali Dargaville v roce 1988; o tom co zjistili, se údajně nesmí mluvit - až do roku 2063. Takové je prý nařízení novozélandské vlády. Za utajením je prý skryt politický ústupek maorské komunitě, která už před časem dostala milionové kompenzace za půdu, o kterou je kdysi připravili evropští osadníci. Informace o tom, že na Novém Zélandu byl někdo už před Maory je prý zkrátka tabu, jak se v Tichomoří říká.
Ale proč?
Tuší snad někdo, komu by v takovém případě platili kompenzace Maorové?

Frederik Velinský
S použitím informací ČTK/EFE

Pravidelná rubrika Napínavé bádání se vysílá v rámci každého druhého Planetária v měsíci.
Další texty, uveřejněné v této pravidelné rubrice najdete V ARCHIVU PŘÍSPĚVKŮ.

Na titulní stránku.