Kde leží hrob Alexandra Velikého?
Spočívají ostatky slavného vojevůdce v egyptské Alexandrii a nebo nedopatřením v chrámu sv. Marka v Benátkách?
Makedonský panovník Alexandr Veliký se dožil pouhých 33 let. Když roku 323 př.n.l. v Babylonu zemřel, jeho říše sahala od Řecka a Egypta až po Indii. Příčina smrti velkého vojevůdce není známá - mohlo jít o malárii nebo zápal plic. Dokonce se říkalo, že Alexandr byl otráven. Říši si rozdělili jeho generálové; v Egyptě se vlády ujal Ptolemaios. Alexandrovo tělo bylo mumifikováno a dva roky po smrti se chystal jeho převoz do královské hrobky v rodné Makedonii. Na hranicích Egypta se však ostatků zmocnil Ptolemaios a dal je pohřbít v egyptské Memfidě. Jeho nástupce Ptolemaios II. je pak převezl do Alexandrie, nového hlavního města Egypta, které sám Alexandr kdysi založil. Každý římský císař, který Egypt navštívil, zašel i do Alexandrovy hrobky, aby se mu poklonil. Posledním byl roku 194 n.l. Septimius Severus. Ve 3. století propukly v Alexandrii krvavé bouře a povstání, bylo zničeno mnoho budov a mezi nimi i královské pohřebiště. Co se stalo s Alexandrovými ostatky? Většina historiků soudí, že dodnes spočívají někde pod ulicemi Alexandrie. Jiného názoru je britský historik Andrew Chugg. Podle jeho tvrzení se dnes Alexandrovy ostatky nacházejí v chrámu sv. Marka v Benátkách. Jak se tam dostaly?
Sv. Marek Evangelista byl podle tradice zakladatelem křesťanské obce v Alexandrii a jejím prvním biskupem; někdy v 1. nebo počátkem 2. století po Kristu tam zemřel mučednickou smrtí. Jeho mumifikované tělo bylo pak v 9. století převezeno do Benátek, kde se stal patronem republiky a kde mu byl zasvěcen chrám. Vtip je v tom, říká Andrew Chugg, že to tělo nepatří sv. Markovi, ale Alexandru Velikému. K úmyslné záměně podle něj došlo právě za křesťanských bouří ve 3. století, když kdosi nechtěl, aby byly zhanobeny ostatky velkého vojevůdce. Ostatně - o posmrtném osudu těla sv. Marka se ví ještě méně; podle některých pramenů mohlo být dokonce po Markově smrti spáleno, dodává k tomu Chugg. Jediná možnost, jak zjistit totožnost mrtvého těla z chrámu sv. Marka by podle Chugga byla jeho exhumace a provedení testů DNA. Ostatky Alexandrova otce Filipa Makedonského už byly v 70. letech minulého století nalezeny a tak je s čím srovnávat.
Andrew Chugg je však zatím se svou teorií sám. Nelze proto předpokládat, že by k těmto testům v dohledné době došlo. Jeden Brit asi dost těžko přesvědčí všechny benátské katolíky.
Frederik Velinský
Použitá literatura:
Je v Benátkách pohřben svatý Marek nebo Alexandr Veliký? Zpráva ČTK z 14.6.2004.
Milan Slezák: Objev či omyl století? Týden 9/1995.
Vojtěch Zamarovský: Bohové a králové starého Egypta. Praha 1979.
dk: Marek. Heslo Ottova slovníku naučného. Díl šestnáctý Líh - Media. Fotoreprint původního vydání z roku 1900. Praha 1999.
Pravidelná rubrika Napínavé bádání se vysílá v rámci každého druhého Planetária v měsíci.
Starší texty, uveřejněné v této pravidelné rubrice najdete V ARCHIVU PŘÍSPĚVKŮ.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
![ze_světa_lesních_samot.jpg ze_světa_lesních_samot.jpg](https://sever.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_3x2_mobile/public/images/30211a0c09767f56cedafa33e6481497.jpg?itok=KWqo-X-T)
![](https://sever.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_1x1_mobile/public/images/b71c5d2b93b9741c57997922a6ba086a.jpg?itok=pJjrY4Ii)
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
‚18 měsíců nebo déle.‘ Vláda schválila návrh na evidenci ubytovaných, ochránce soukromí oslyšela
-
Válečná reportérka: Znásilnění je efektivní a ‚levnou' zbraní. I proto je tak těžké proti němu bojovat
-
‚Skloubit bádání a mateřství je výzva.‘ Vědkyním má pomoc nový zákon, podle socioložky ale nic neřeší
-
OBRAZEM: Zahájení olympiády v Paříži doprovázela světelná show, na závěr zazpívala Céline Dion