Kameny z Marsu

Možná se ptáte, kde ho na Petříně vzali. Žádná sonda zatím nic podobného z Marsu nepřivezla; přece ten kámen nepřiletěl sám?
Jenže on přiletěl. Dokonce jich bylo víc. V případě toho petřínského šlo o část meteoritu, kterému se podle místa, kde dopadl na zemský povrch, říká meteorit Zagami. Při pohledu do vitríny mnohého návštěvníka možná překvapilo, jak je ten vzácný kousek horniny vlastně malý. A podle čeho astronomové poznali, že má svůj původ na rudé planetě? Na to jsem se zeptali odborníka na meteority Jakuba Halody z České geologické služby.

Jakub Haloda: „Tak určitě to není možné poznat na první pohled, protože všechny meteority z Marsu jsou velice podobné pozemským horninám, kterým říkáme čediče. K tomu, abychom přesně zjistili, odkud takový meteorit pochází a že tedy pochází z Marsu, je zapotřebí soubor hned několika analýz. Nejdůležitější je, že tyto meteority obsahují bublinky plynu, kterým se říká inkluze, a že tyto plyny mají stejné složení jaké změřila sonda Viking v marťanské atmosféře v sedmdesátých letech. Jinak kameny z Marsu dopadaly na Zemi i dříve. Známý je třeba meteorit Nakhla, který dopadl v Egyptě v roce 1910 a při svém pádu zabil psa, čímž se proslavil. Známý je i meteorit Shergotty z Indie, který byl nalezen roku 1865, takže jeho historie je velice dlouhá. Nicméně až poté, kdy se podařilo získat výsledky ze sondy Viking, se zjistilo, že některá data, která ta sonda pořídila, se velice dobře shodují se záznamy v těchto meteoritech, se kterými si do té doby nikdo nevěděl moc rady. Vědělo se, že zřejmě pochází z nějakého planetárního tělesa, že to jsou meteority, které vznikly přetavením hornin, ale nevědělo se, odkud by mohly pocházet. A právě srovnáním dat z těchto vzácných meteoritů a výsledků meziplanetárního průzkumu pomocí sond se podařilo zjistit, že původ těchto meteoritů skutečně můžeme hledat na Marsu.“

Jak se meteorit Zagami z povrchu rudé planety dostal do vesmíru a kdy k tomu došlo?

Jakub Haloda: „Lidově se tomu říká ‚kosmická pošta‘ a je to v podstatě proces, kdy se Mars srazil s nějakou planetkou a došlo k vytvoření impaktního kráteru na povrchu Marsu. Část hornin z marťanské kůry byla při té srážce vyvržena do meziplanetárního prostoru. Překonala tedy únikovou rychlost z povrchu Marsu, která je asi pět a půl kilometru za sekundu. Tyto kameny z Marsu se pohybovaly několik milionů let meziplanetárním prostorem. Máme dokonce schopnost změřit, jak dlouho to bylo a víme, že meteorit Zagami se pohyboval v meziplanetárním prostoru asi tři miliony let, než se srazil se Zemí a dopadl na zemský povrch.“

Za jakých okolností se na Zemi dostal, jak byl nalezen?

Jakub Haloda: „Meteorit Zagami spadl 3. října roku 1962 v Nigérii, v Africe. Zagami je místní název v blízkosti vesnice, u které byl meteorit nalezen. Zajímavé je, že ten pád meteoritu byl pozorován lidmi a části toho meteoritu byly nalezeny. Asi až v roce 1988 se podařilo nalézt jeden fragment meteoritu, který byl velmi velký a jeho jednotlivé části se pak dostaly do světa k výzkumu. Takže zhruba od toho roku 1988 máme přesnější poznatky o tom, odkud meteorit pochází, jaké je jeho chemické složení, jaké je jeho stáří a podobně.“

Z toho, co jste říkal, je jasné, že vámi vystavený kámen je jen „část části“ meteoritu Zagami. Jak jste k ní přišli?

Jakub Haloda: „Meteorit máme zapůjčený z Geoinstitutu v německém Mainzu. Meteority z Marsu jsou velmi vzácné. Dnes je katalogizováno celkem asi 42 tisíc meteoritů, ale těch marťanských je v současnosti známo 48. Přičemž meteorit Zagami je jeden z těch větších. Celková hmota tohoto meteoritu je asi 18 kilogramů.“

Meteorit Zagami, jehož kousek byl vystaven v Praze na petřínské hvězdárně, k nám tedy přiletěl z Marsu. Nezvratný důkaz o tom, že k nám odtamtud kameny opravdu přilétají se podařilo získat v druhé polovině 70. let minulého století.
V 80. letech se pak dokonce jeden z těchto meteoritů proslavil tím, že se v něm našly podivné mikroskopické struktury, pokládané za zkamenělé zbytky marťanského života. Slavný kámen od té doby vědci mnohokrát zkoumali. Co si o něm myslí dnes?

Jakub Haloda: „Je to poměrně složité. Tehdy to skutečně vyvolalo velký rozruch ve vědecké komunitě. Byl to jeden z marťanských meteoritů, který byl nalezen v Antarktidě. Byl nezvětralý, ve velice dobrém stavu. A právě ty útvary, které jste zmínil, velice připomínaly některé typy bakterií tady na Zemi. Tudíž z toho výzkumníci, kteří tento meteorit studovali, vyvodili, že by se mohlo jednat o fosílie jakýchsi primitivních bakterií přímo z Marsu, tedy o fosilní mimozemský život. Rozruch kolem toho byl veliký, diskuse také. Postupně se podařilo zjistit, že vznik těchto útvarů lze vysvětlit i anorganickou cestou, tedy bez přispění života. Žádný definitivní finální verdikt dodnes neexistuje. Je ale spíše pravděpodobné, že tyto útvary s životem nemají nic společného.“

Přilétají k nám meteority i z jiných těles naší sluneční soustavy? Podařilo se vědcům nějaké odhalit?
Podle Jakuba Halody skutečně ano. Ale není jich mnoho.

K rozhovoru s Jakubem Halodou, odborníkem na meteority z České geologické služby nás inspirovala výstava Mars 2010 na Štefánikově hvězdárně v Praze na Petříně. Expozice, ve které byl i skutečný posel z Marsu, kousek meteoritu Zagami, skočila v polovině dubna.

Vysíláno v Planetáriu č. 11/2010, 13. - 19. března.
Přepis: NEWTON Media, a.s.
Kompletní rozhovor si poslechněte ZDE (9:40).