Kámen, jenž nazývají Králův stůl

Králův stůl
Králův stůl

Najdete ho nedaleko staroslavného Velehradu. Významným bodem v krajině byl už ve 13. století a vypráví se o něm mnohé. My o něm hovoříme s Antonínem Přichystalem z katedry geologie a paleontologie Masarykovy univerzity v Brně. PŘEPIS - AUDIO (14:02)

Kameni nezanedbatelné velikosti se říká Králův stůl. V historii se o něj zajímal z nejrůznějších důvodů kdekdo - královští úředníci, cestáři, hledači pokladů i megalitů, příznivci Keltů, archeologové, vlastivědci a historici laičtí i profesionální. Zajímal se o něj například i otec moravské archeologie Jindřich Wankel, proslavený svými nálezy z předsíně jeskyně Býčí skály v Moravském krasu.
Pro začátek a pro orientaci bychom si asi měli říci, kde přesně se Králův stůl nachází a čím skutečně je (a snad i byl) významný?


Králův stůl patří k velmi známým a zároveň problematickým moravským památkám. Je to kamenný útvar, který se nachází u silnice z Modré u Velehradu směrem na Bunč, čili směrem do Chřibů. Několik kilometrů za obcí Modrá je myslivna a naproti ní přes silnici se nachází zvláštní kamenný útvar, který hledáme. Králův stůl je populární především tím, že o něm existuje písemná zmínka v listině krále Přemysla Otakara I. z roku 1228. Přemysl Otakar I. k němu tehdy vymezoval majetek velehradského kláštera. Nevím o tom, že by někde na Moravě existoval jiný kamenný útvar, o němž by byla tak stará písemná zmínka. Pak o něm ovšem dlouhou dobu celkem nic nevíme. Až ve druhé polovině 19. století se dostal do středu pozornosti badatelů, kteří se shromáždili v Olomouci kolem tehdy vznikajícího muzea. Byl to příbuzný Jindřicha Wankela Jan Havelka a někteří badatelé z jižní Moravy, kteří se zabývali archeologickými památkami - právě ti na kámen upozornili. Tehdy byla dost romantická doba; hledal se (a dodnes se hledá) onen takzvaný Velehrad, centrum Velkomoravské říše. Soudilo se, že ležel buď v místech dnešního Velehradu nebo v jeho blízkosti a také se uvažovalo, že u tohoto centra Velkomoravské říše musel existovat, podobně jak tomu tehdy v Evropě bylo i u jiných raně středověkých států, tzv. nastolovací trůn nebo kámen, na kterém byli nastolováni králové. To není žádný výmysl romantiků. Víme, že takové nastolovací kameny existovaly. Není to dávno, kdy podobný kámen vraceli Angličané Skotům. Když bylo totiž v raném středověku Skotsko Angličany anektováno, Angličané uloupili Skotům nastolovací trůn, který se stal součástí anglického trůnu. Až teď byl Skotům vrácen. Vraťme se ale k našemu Královu stolu. Koncem 19. století tedy vznikla představa, že se nejspíš jednalo právě o nastolovací kámen králů Velké Moravy. Tato představa platila až do první poloviny 20. století, kdy se zase do módy dostaly megalitické stavby. Vzápětí byla publikována nová hypotéza, že Králův stůl je megalitická památka. To by samozřejmě byl obrovský objev, protože z českých zemí zatím neznáme žádné spolehlivě doložené megalitické památky toho typu, jaké stojí v Anglii nebo ve Francii. Vznikl kolem toho opět velký rozruch. Badatel, který tuto hypotézu publikoval se domníval, že Králův stůl byl centrem jakési kamenné soustavy, a že kolem něj stály další kamenné útvary, orientované ve směru světových stran. Z Králova stolu se podle něj pozorovaly východy slunce právě přes ony kamenné vizíry. V 90. letech 20. století si v Modré uvědomili, že by nebylo špatné, aby z kamene udělali turistickou atrakci, a tak se rozhodli, že kámen bude archeologicky prozkoumán a jeho okolí upraveno. To se jim skutečně podařilo; je tam dokonce vybudována celá naučná stezka a kámen je její součástí.

K archeologickém průzkumu Králova stolu a jeho okolí došlo v roce 1997. Jak dopadl? Je Králův stůl opravdu pozůstatkem jakéhosi malého moravského Stonehenge a nebo snad skutečně velkomoravským nastolovacím trůnem? Konaly se na něm hostiny velmožů, jak tvrdí některé místní pověsti? Potvrdil průzkum některou z uvedených hypotéz?

Prováděl ho dr. Pavelčík z Uherského Hradiště a já jsem měl možnost působit na výzkumu jako geolog. Můžeme říci, že Králův stůl je z materiálu místního původu. Není to žádná dovezená hornina, je to místní pískovec. Dále archeologický výzkum ukázal, že sice kolem Králova stolu jakési zbytky kruhového útvaru z kamenných úlomků existují, ale nebyly nalezeny žádné povalené vizíry. Ty největší kameny měly jen asi 20-30 centimetrů, čili se nedá vůbec představit, že by přes ně někdo něco mohl pozorovat. Otázkou také je, kdy vůbec tento kamenný násep vznikl. Víme totiž, že na konci 19. století stávaly kolem Králova stolu do kruhu uspořádané lavičky - ze svědectví Jana Havelky, který jako první Králův stůl namaloval. Dále se ukázalo, že to, co podle výsledku geofyzikálního průzkumu vypadalo jako součást kruhu jsou přirozené pukliny, které protínají skalnaté podloží pod Královým stolem. Závěr z výzkumu je tedy takový - Králův stůl je nepochybně přírodní útvar. Geologové těmto útvarům říkají "tory". To je označení pro izolované kameny, které vznikaly za intenzivního zvětrávání ještě během dob ledových. Tento kámen byl však nepochybně upraven lidskou rukou. Osekána je zejména jedna jeho část. My se ale domníváme, že k tomu osekání došlo počátkem 19. století, kdy se zde stavěla silnička z Modré k chatě na Bunči. Z listin je známo, že si cestáři chtěli ušetřit práci a začali proto Králův stůl zlovolně rozbíjet na štěrk. Naštěstí někdo zasáhl; někdo, kdo znal cenu tohoto kamene. Kámen byl zachráněn, cestáři potrestáni a kousek od Králova stolu byl pak otevřen malý lom, kde se lámaly pískovce na tu stavbu silničky. Já proto za sebe mohu říci, že k hodnocení Králova stolu jako megalitické památky jsem skeptický. Nemáme pro to žádný spolehlivý doklad. Nesvědčí pro to ani použitá surovina, která je místní; nebylo doloženo, že by s tímto přírodním útvarem bylo nějak hýbáno a v jeho okolí se nenašly žádné podstatné archeologické nálezy. To ovšem nijak neubírá na jeho významu a na skutečnosti, že je třeba ho chránit, aby se na něj mohly chodit dívat i příští generace.

I příští generace budou dozajista vymýšlet další a další nové teorie o tom, čím Králův stůl v minulosti byl a k čemu sloužil. O kameni se například říká, že je záměrně opracován do tvaru hlavy posvátného zvířete, snad býka. Nedávno dokonce proběhl další výzkum Králova stolu, který se tentokrát soustředil na rytiny, pokrývající jeho svrchní část. Panují rozličné názory o jejich původu a smyslu. Mohly to být nějaké fixovací body na postavení pomůcek, určených k pozorování východů a západů slunce. Podle jiných hypotéz jsou na kameni magická znamení; některé ze značek by snad mohly být podobné starému germánskému či anglosaskému písmu - tedy runám. Do značné míry však samozřejmě může jít i o dílo docela moderních a takřka novodobých vandalů. Jak jsou ty rytiny skutečně staré totiž dost dobře nejde poznat. Co si o tom myslíte?

To slovo vandal je možná příliš silné; značky na kameni nejspíš nejsou nic jiného než rytiny turistů z 19. století, možná i starší. O nějakých runách se podle mého vůbec nedá mluvit. Bohužel, nejstarší vyobrazení Králova stolu, které máme k dispozici, je až z konce 19. století. První jeho fotografie jsou pak až asi z roku 1904. Ani kresby ani fotografie nezachycují tu horní plochu kamene, kde se značky nacházejí. Nedokážeme proto spolehlivě říci, které značky na kameni existovaly už v 19. století, a které vznikly později. Ono se to nezdá, ale ty kameny poměrně rychle zvětrávají, takže se nedá poznat, jak jsou nápisy staré. Troufám si však říci, že s vysokou pravděpodobností souvisí naprostá většina značek na Králově stole - a možná, že všechny - s turistickým ruchem. Na kámen se jednoduše zvěčňovali turisté, kteří památku navštívili. Tak to funguje dodneška.

Kdyby nějaká z těch značek byla přeci jen pravěká, vydržela by až dodneška? Neodvětrala by za tu dobu?

Z doby Velkomoravské říše by určitě taková značka vydržet mohla. V tom bych neviděl problém. U nás v krajině by klidně mohly vydržet nápisy staré až 2000 let. Na trenčínské skále je nápis z roku 179 n.l. a je pořád z velké části čitelný; jeho datování je nezpochybnitelné a vápenec je skála, která zvětrává ještě rychleji, než pískovce. Samozřejmě se nedá vyloučit, že by nějaká značka na Králově stole opravdu mohla pocházet až z období Velkomoravské říše, ale toto tvrzení je jen a jen spekulace. Já, který se zabývám vědou, bych musel mít tuto představu aspoň minimálním způsobem doloženou. Zatím jsem na Králově stole žádnou takovou značku neviděl.

Třeba budete mít někdy příležitost sami si značky na Králově stole prohlédnout. Není nad vlastní názor... Jen ho, prosím vás, neryjte do kamene. Kdoví, co by si o něm třeba někdy v budoucnu mysleli.

Vysíláno 20./22. dubna 2003, repríza v Planetáriu 27/2005, 2. - 6. července.