Johann Mayerl, autor sošky chlapečka v parku ve Františkových Lázní, která prý nosí štěstí ženám toužícím po dítěti

26. srpen 2024

V muzeu v Chebu otevřeli na konci července malou výstavu. Jmenuje se Souputníci a představuje několik děl dvou sochařů a keramiků – Johanna Adolfa Mayerla a Willibalda Russe.

Willi Russ, rodák z Krásna/Schönfeld, je autorem slavných monumentálních kachlových kamen s rustikálními motivy z Chebska, Mayerlovo nejznámější dílo je nejspíš Brunnenbuberl z Františkových Lázní. Tato socha chlapečka s rybou umístěná v lázeňském parku je symbolem lázní a podle pověry přináší štěstí ženám, které se tu léčí s neplodností.

Oba tvůrci byli vrstevníky a oba studovali na keramické škole v Teplicích. Willibalda Russe, od jehož smrti uplynulo v červenci 50 let, jsme si už představili v magazínu Sousedé představovali.

Teď je tedy na řadě Johann Adolf Mayerl. Narodil se před 140 lety, 28. srpna 1884 v Chebu. Jeho otec byl hrnčíř a keramik a v tomto řemesle vyučil i svého syna. Ten pak ve vzdělání pokračoval na teplické keramické škole. Po jejím absolvování odešel na pražskou akademii do ateliéru Josefa Myslbeka.

Pak se věnoval volné tvorbě. Je autorem řady soch, pomníků a plastik na fasádách budov především na Chebsku. Mayerlova díla ovšem zdobí také několik budov v Praze, například palác Adria nebo hotel Esplanade.

Ve Františkových Lázních Johann Mayerl sochařsky vyzdobil například divadlo, Sadovou kavárnu nebo dvoranu Glauberových pramenů. V Chebu kromě řad pamětních desek a pomníků vytvořil například kašnu s chebským dudákem.

Po vyhnání z vlasti v roce 1945 se Johann Adolf Mayerl usadil ve Schrobenhausenu v Bavorsku, kde v roce 1954 zemřel.

autoři: Veronika Kindlová , Richard Šulko
Spustit audio

    Nejposlouchanější

    Více z pořadu

    E-shop Českého rozhlasu

    Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

    Václav Žmolík, moderátor

    ze_světa_lesních_samot.jpg

    Zmizelá osada

    Koupit

    Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.