Jilemnice: Strašidelná procházka po Vejrychovsku

Do Horní Branné se dostanete autobusem z Vrchlabí a nebo vlakem po trati Trutnov – Kolín. Vede odtud modrá turistická značka přes kopec Horka a les Bransko do Martinic v Krkonoších. Necelých pět kilometrů půjdete krajinou, která vám nebude připadat nijak zvlášť strašidelná. Méně by se vám tam asi líbilo za tmy, zvlášť pokud byste věděli, že právě husté lesy u Martinic byly místem, odkud kdysi k nedaleké Jilemnici za temných nocí vyjížděla kavalkáda kočárů, řízených černými přízraky pod vedením bývalého panského hejtmana Vejrycha. Ten žil v první půli 17. století ve starém Jilmu. Vyprávělo se, že umí čarovat, létat vzduchem a dokonce měl prý na jedné noze kopyto. Zemřel v roce 1660, ale po smrti nenašel klid a své strašidelné jízdy prováděl tak dlouho, dokud se jeho neklidného ducha nepodařilo zažehnat jednomu pohodnému, případně babě kořenářce – v tom se pověsti neshodují.

My se z Martinic vydáme právě po Vejrychově strašidelné trase, silnicí na Jilemnici. Je to asi dva a půl kilometru. Na okraji Jilemnice odbočíme doleva ulicí Na Račanech k řece Jilemce. U druhého z mostů začíná ulice V Jilmu, za mostem je pak ulice, nazvaná K Vejrychovsku. Nedaleko odsud kdysi stával Vejrychův dvorec. Bývala to prý zvláštní stavba s mnoha sklepy, ze kterých vedly tajné chodby. Ještě kilometr a půl chůze a ocitnete se na Masarykově náměstí. I tam prý straší. Hodinu před půlnocí se tam zjevuje přízrak lichváře Boháčka. Obut v sešlapané pantofle a s noční čepičkou na hlavě šouravě obchází náměstí, chrastí měšcem, chvílemi posedává na kašně a počítá své zlaťáky. Zmizí, když věžní hodiny odbijí půlnoc. Vy se ale v Jilemnici nejspíš tak dlouho nezdržíte.
Vrátit se můžete autobusem do Semil. Ale Jilemnici si pamatujte. Je tam ještě jedno strašidelné místo, kam se vydáme jindy.

Jilemnice - věž radnice s prosvětlenými ciferníky unikátních opakovacích hodin|foto: licence Creative Commons 3.0 Unported, Jiří Erben

Zdroj:
Martin Stejskal: Labyrintem míst klatých. Praha 2011, s. 348-9.
Jaromír Horáček: Hadí štěstí. Pověsti západních Krkonoš. 1999.