Jihočeský rybník Dvořiště je čtvrtým největším v České republice. A druhým nejstarším

U rybníku Dvořiště se odehrála první větší bitva třicetileté války. Stavovská vojska stála na hrázi vedlejšího rybníka Koclířov, císařští pak u rybníka Dvořiště. „Mířili na sebe dělostřeleckými bateriemi přes Koclířov a šlo o to, kdo bude mít delší dostřel. Neměl ho ale nikdo z nich. Nikdo Koclířov nedokázal přestřelit," říká Jan Mraček ze Střední školy rybářské a vodohospodářské Jakuba Krčína v Třeboni, „ale byl tam jeden takový fiškuntál, který přišel na to, že když se vystřelí tak, jako se házejí žabky na hladinu, tak koule z děl doskáčou po hladině na druhou stranu až na nepřítele."

Nápad přišel ze strany Stavů a doslova rozprášil císařská vojska. Zbytek obstarala stavovská jízda a pěšáci. „Bylo to tehdy první velké vítězství Stavovských. Hnali pak císařské vojsko až na Lišov," shrnul výsledek bitvy Jan Mraček.

Rybník Dvořiště má také zajímavou výpust, kterou kdysi vysekali dělníci Štěpánka Netolického do skály a která je dodnes součástí hráze. Rybník i hráz pak později rozšířil do současných rozměrů Jakub Krčín.

Oba dva věhlasní rybníkáři dovedně využili toho, co jim nabízela sama příroda. Na místě rybníka totiž pravděpodobně bylo kdysi jezero přehrazené právě zmíněným skalním prahem v současné výpusti.

„Krčín rád stavěl velká díla a tady se mu to podařilo," míní Jan Mraček. Připomíná také, že aktuální výlov, který na přelomu října a listopadu rybáři na Dvořišti provádějí, není letos poslední. „Ještě budeme lovit z těch velkých rybník Horusický a pak spoustu menších. To všechno prakticky ještě celý listopad, dokud nám to počasí dovolí."

Hráz Dvořiště je dlouhá půl kilometru a vysoká deset metrů|foto: Zdeněk Zajíček

Spoustu dalších zajímavostí o rybníku Dvořiště najdete na internetu, nebo v naší reportáži z výlovu. Dvořiště má například jako jediný rybník v hrázi zabudovaný prvorepublikový vojenský obranný bunkr.

„Když nás v roce 1939 obsadili Němci, všechny tyto bunkry odstřelovali, ale tady si to netroufli, aby nenarušili hráz rybníka. A tak bunkr alespoň zalili betonem, aby ho proti nim nikdo nemohl zneužít," dodává k historii publicista Jan Cíglbauer. Ten provozuje se spolkem Jednadevadesátníci v nedalekých Slověnicích i muzeum zabývající se historií tohoto regionu a prvorepublikového vojenství.