Jazyk německé menšiny získal nejvyšší stupeň ochrany. Pražská rodačka, benátská malířka Lotte Frumi se narodila před 125 lety
Od 28. února letošního roku platí v České republice nejvyšší úroveň ochrany pro německý jazyk. Česká republika totiž po několika letech závazků přijala příslušnou část Evropské charty regionálních nebo menšinových jazyků, která u nás platí už od roku 2007.
V různé míře se tato ochrana vztahuje na němčinu, moravskou chorvatštinu, polštinu, romštinu a slovenštinu.
V souvislosti s nejvyšší ochranou němčiny se nyní Česká republika se zavázala k plnění 35 podpůrných ustanovení z Charty ve prospěch němčiny, a to v osmi okresech: Cheb, Karlovy Vary, Sokolov, Liberec, Ústí nad Labem, Český Krumlov, Opava a Svitavy.
Co to všechno vlastně znamená a jaké možnosti jsou s tím spojeny, na to jsme se ptali prezidenta Shromáždění německých spolků v České republice Martina Dzingela.
Taneční škola v Kirschau
V další části pořadu jsme se vydali do taneční školy v německém Kirschau. Věnují se zde především exotickým tanečním stylům. Jméno si udělali zejména tanci indickými. Jejich klub je jedním z největších takových v Německu. Příspěvek zaslali kolegové z naší partnerské stanice MDR.
Medailonek Lotte Frumi
Ve výročí týdne si představujeme Charlotte Schroetter-Radnitz, známou také jako Lotte Frumi. Narodila se 18. dubna 1899 v Praze jako jedna ze tří dcer ředitele cukrovaru Otto Radnitze.
Starší Lottina sestra Gerta Teresa Radnitz získala v roce 1947 Nobelovu cenu za lékařství. Charlotte se už od dětství věnovala kreslení a malování. Vystudovala proto pražskou AVU v ateliéru Franze Thieleho.
Spolu s manželem Richardem Schroetterem, který byl také malířem, reprezentovala v roce 1926 Československo na bienále v Benátkách.
V roce 1938 se Charlotta s Richardem rozešla, krátce na to se pak provdala za benátského advokáta a průkopníka automobilismu Guida Ehrenfreunda, který si 1938 změnil příjmení na Frumi. Od té doby trvale žila v Benátkách a tvořila zde pod jménem pod jménem Lotte Frumi.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.