Emigrace jako výzva: přednáška o českých spisovatelkách v německém exilu. Nejdéle soužící ministr zahraničí NDR se narodil v Aši

Zabývala se literární emigrací v německy mluvících zemích po roce 1968. Byly zde zmíněny mimo jiné Irena Brežná, Libuše Moníková a Daňa Horáková. Hovořili jsme s Lucií Antošíkovou a moderátorem akce Filipem Charvátem z Ústavu germánských studií Filosofické fakulty Univerzity Karlovy.

Výročí týdne patří nejdéle sloužícímu ministrovi zahraničí Německé demokratické republiky, rodákovi z české Aše Oskaru Fischerovi, který se narodil v Aši 19. března 1923. Vyučil se krejčím a pak narukoval do Wehrmachtu. Na východní frontě upadl do sovětského zajetí.

Po propuštění v roce 1946 odešel do Braniborska, kde zahájil svou politickou kariéru. Vstoupil do mládežnické organizace Svobodná německá mládež a do Jednotné socialistické strany Německa. V následujících letech se stal poslancem braniborského sněmu, tajemníkem Svobodné mládeže a také Světového sdružení demokratické mládeže. 

V roce 1955 vstoupil Oskar Fischer do diplomatických služeb. Čtyři roky působil jako velvyslanec v Bulharsku, pak byl poslán na vysokou stranickou školu do Moskvy a až do roku 1975 vykonával funkci náměstka ministra zahraničí. V roce 1975 byl jmenován do čela ministerstva.

Ve funkci ministra vydržel Oskar Fischer do pádu Berlínské zdi a ještě několik měsíců poté. Byl totiž členem vlády Hanse Modrowa, která vedla zemi v období mezi pádem zdi a prvními svobodnými volbami na jaře 1990.

Oskar Fischer, rodák z Aše, zemřel v roce 2020.