Javorník: Čertova rýha v krkonošských lesích

Monumentální rýha Jiřského příkopu přetíná celý skalní hřbet mezi dvěma potoky, Stránským a Žabím, a je dlouhá 675 metrů. Vypadá, jako by ji vyryl svým spárem pekelník a místní obyvatelé skutečně ďábla za původce rýhy považovali. Jedna stařenka se o čertovi zmínila i geologům z národního podniku Geoindustria, kteří v roce 1983 i v těchto místech prováděli výzkum v rámci velkého úkolu, během něhož se na našem území prověřovaly výskyty zlata a hledaly nové nadějné lokality. Jiřský příkop v tomto ohledu geology zklamal. Přesto byl pro ně zajímavým objevem. Nebylo pochyb o tom, že jde o dosud neznámé staré hornické dílo nebývalých rozměrů, které místy dosahuje šířky přes 30 metrů a dvacetimetrové hloubky. Vedou z něj také boční příkopy a okolí je navíc poseto množstvím malých zavalených šachet. Kdysi se tu kutalo se značným úsilím. Kdy to však bylo?
První nejasné zprávy o těžbě, které by mohly mít vztah k Jiřskému příkopu, pocházejí ze 16. století a týkají se dolu na zlato, označovaného jako Lanovsko, který se měl nacházet v okolí obce Lánov; ta leží skoro devět kilometrů západně od naší tajemné lokality. Nejstarší, takřka jistá historická informace o Jiřském příkopu, pochází až z roku 1764. Potíž je ale v tom, že popisuje doly dávno nepoužívané, staré a opuštěné. Problém původu a účelu záhadného příkopu tak neřeší.
Jeho tajemstvím se zabýval geolog a speleolog Radko Tásler. Podle jeho mínění jsou nejstaršími stopami po dolování na katastru Javorníku mělké šachty, ze kterých do dnešních dnů zbyly jen nenápadné krátery, od jednoho do tří metrů hloubky. Teprve o mnoho desítek, možná i stovek let později, snad v druhé polovině 16. století, byl vykopán monumentální zářez Jiřského příkopu. Ale co v něm dávní horníci hledali? Bylo to zlato?
Badatelé vedli pod Jiřský příkop tři vrty, ale na žádné zlato nenarazili. Až v kopané sondě na dně samotného příkopu se jim v červenohnědém jílu podařilo najít několik mikroskopických zlatinek. Vrty prokázaly, že v místech Jiřského příkopu se nachází rozsáhlá geologická porucha s bohatým výskytem minerálu hematitu, chemicky oxidu železitého, a s polohami už zmíněného červenohnědého jílu. Zpočátku se tu zřejmě jednoduchým způsobem těžilo železo, až později zlato, které se však nacházelo jen v jílech v těsném okolí geologické poruchy. Výkopy ji sledovaly a proto vznikl tak hluboký a úzký zářez. Když bylo zlato pryč, kopáči odsud odešli.
Zůstal jen tichý příkop, zarostlý lesem.
Můžete se ho sami ptát, jestli vznikl tak, jak se domníváme. Bohužel vám neodpoví.

Pramen:
Tásler, Radko: Krkonošské dolování 8 - Jiřský příkop. Krkonoše 3/2008, s. 20-21

Pravidelná rubrika Kratochvilná vyprávění o tajemných místech se vysílá v rámci každého druhého Planetária v měsíci.