Jarní koncerty ptáků jsou stále jednotvárnější a tišší – a proč došlo k výbuchu husitské revoluce?

25. červenec 2022

Jarní ptačí pěvci se ztišují a umlkají (4:30) – Historické souvislosti: Australská válka s emuy (17:42) – Šest století od husitské revoluce, 1. část: Proč? (23:29)

V úvodním přehledu zajímavostí vám představíme čínskou robotickou rybku, která umí pohlcovat mikroplasty, zmíníme se o španělském nálezu prastaré čelisti hominida z pohoří Atapuerca, povíme si o rozsáhlém archeologickém výzkumu, který byl zahájen kousek od Ústí nad Labem, podíváme se na kosmodrom Kourou, odkud startovala nová evropská raketa Vega-C a nakonec přijde řeč i na nově uzavřenou dohodu mezi ruskou a americkou kosmickou agenturou o letech integrovaných posádek na palubách jejich lodí.

Jarní pěvci tichnou a umlkají…

Skřivan polní

Také si neumíte představit jaro bez ptačího zpěvu? A máte pocit, že to v posledních letech jaksi „nebylo ono“? Není divu – ptáků v Evropě totiž stále ubývá a snižuje se i jejich druhová rozmanitost. Svědčí o tom analýza údajů o více než třech čtvrtinách ptačích druhů, které jsou na území Evropské unie původní, provedená nedávno britskou Královskou společností pro ochranu ptáků, asociací BirdLife International a Českou společností ornitologickou. Podle této analýzy zmizelo za posledních 40 let z Unie a Britských ostrovů asi 600 milionů jedinců hnízdících druhů ptáků. To je přibližně každý šestý opeřenec. Necelá polovina ze zmizelých ptáků jsou vrabci domácí. Ve velkém mizí také konipasi luční, špačci obecní, skřivani polní a mnozí další ptáci, mezi nimi řada excelentních pěvců.

vrabec domácí

Není tedy divu, že jsou jarní rána o jejich zpěv chudší a zároveň i tišší. Stejná situace panuje i v Severní Americe – to je jeden z výsledků další vědecké studie, publikované nedávno v časopise Nature Communications. I na ní se podíleli naši ornitologové.

Díky bohatým zvukovým archivům dnes umíme rekonstruovat možnou podobu jarního rána na řadě lokalit, a to na základě údajů o tamním výskytu ptačích druhů, které mají vědci k dispozici. Jak odborníci k této i dalším rekonstrukcím dospěli? O tom jsme si povídali se spoluautorem zmíněné studie o ptačím zpěvu, zoologem a ornitologem Petrem Voříškem z České společnosti ornitologické.

Proč došlo k husitské revoluci

Socha Jana Žižky na pražském Vítkově

Před šesti sty lety už v Čechách naplno probíhaly nepokoje spjaté s husitskou revolucí. Během jara 1421 ovládli husité většinu měst ve středních, východních a severozápadních Čechách. V červnu toho roku se v Praze dostal k moci radikální kněz Jan Želivský a v Čáslavi se sešel sněm, který odmítl Zikmunda jako českého krále a vyhlásil zemským zákonem a základním programem husitství tzv. čtyři artikuly pražské. V Lidových novinách vyšel na jaře 2020 seriál článků našeho předního historika a znalce husitských událostí Petra Čorneje Husitská revoluce, který o rok později získal i svou knižní podobu.

Na základě této knihy jsme pro vás v roce 2021 připravili čtyřdílný seriál, jehož hlavním a jediným protagonistou byl právě profesor Petr Čornej, mimo jiné autor monumentální monografie o Janu Žižkovi. A letos v létě vám nabízíme jeho reprízu. V první schůzce bude řeč o tom, jak to všechno začalo.

Spustit audio

Související