Jan Šimr - objevitel vzácné játrovky v Českém Středohoří

To, že byl její výskyt zaregistrován v Českém středohoří, je zásluha Jana Šimra, od jehož narození dnes uplynulo 112 let. Rodák z Veselí nad Lužnicí absolvoval roku 1919 učitelský ústav v Soběslavi, ale v září 1922 ho osud zavál na českou menšinovou školu v Kostomlatech pod Milešovkou. Jihočechovi Šimrovi České středohoří učarovalo a zůstal mu věrný až do smrti. Roku 1927 přešel na školu v Třebenicích a po dvaceti letech do Velemína. Z Jana Šimra se během let stal uznávaný botanik a především znalec Českého středohoří. Spolupracoval s Botanickým ústavem Univerzity Karlovy, publikoval v regionálních sbornících i v celostátních odborných časopisech. Dohromady to bylo na 120 vysoce odborných článků. Zabýval se rozšířením teplomilných rostlin ve Středohoří, pořídil popisy památných stromů na Ústecku, Bílinsku a Lovosicku, jeho zásluhou bylo vyhlášeno několik státních přírodních rezervací. Pravidelně provázel Českým středohořím vysokoškolské studenty. Největším jeho objevem byla už zmiňovaná játrovka, které se dnes říká borečka vzácná. Jan Šimr se také spolupodílel na vzniku biologické stanice ve Velemíně, kterou dodnes provozuje Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy. Jan Šimr zemřel den po svých osmdesátých narozeninách, 3. září 1980.