Jak chladno či teplo je ve vesmíru?

Sluneční erupce
Sluneční erupce
0:00
/
0:00

Vesmír je, pokud jde o teplotu, místem skutečně obrovských rozdílů. Od teploty blízké absolutní nule až po miliony stupňů Celsia v nitrech hvězd.

Pro přesnost: absolutní nula je –273,15°C. Jak mnozí vědí ještě ze školy, jde o počátek Kelvinovy stupnice absolutní teploty označovaný jako 0 K. Absolutní nula je stav látky, ve kterém se zastaví veškerý tepelný pohyb částic. Člověku se jí dosud nepodařilo dosáhnout.

Nejstudenější Bumerang

Mlhovina Bumerang v souhvězdí Kentaura

Astronomy pochopitelně zjišťování teplotních rozdílů zajímá. Za nejstudenější místo ve vesmíru považují mladou mlhovinu zvanou Bumerang, kterou na obloze najdeme v souhvězdí Kentaura. Je od nás vzdálená asi pět tisíc světelných let. Pomocí Hubbleova vesmírného dalekohledu vědci zjistili, že uprostřed mlhoviny se nachází  hvězda, která do prostoru doslova vystřeluje gigantické množství plynu. Ten tryská ve dvou protisměrných proudech – každý o délce jednoho světelného roku, obrovskou rychlostí 590 000 km/h. Kdyby takovým zdrojem bylo naše Slunce, ztratilo by za tisíc let veškerou svou hmotnost! Jak se plyn od hvězdy vzdaluje a zvětšuje svůj objem, jeho teplota se snižuje až na −272°C, pouhý stupeň nad absolutní nulu. Mlhovina Bumerang  je tak zatím nejchladnějším známým místem v poznaném vesmíru.

Teplotní podpis Velkého třesku

Mapa reliktního záření ve vesmíru z družice Planck

A jak je to s nejvyšší teplotou v kosmu? Před 13,7 miliardami let, v okamžiku, který označujeme jako Velký třesk, tedy v době vzniku, byl vesmír nesmírně hustý a mimořádně horký. Tuto teplotu nic nepřekoná. Ale také ji nikdo nezměří, jen se dá odhadnout, a to na 1032 stupňů, což je číslo obsahující 32 nul. Následně teplota vesmíru klesala, až se asi 380 tisíc let po jeho vzniku záření oddělilo od látky – v té době mělo teplotu asi 3000 K. Ta se s rozpínáním vesmíru snížila až na současných 2,726 K, tj. na −270,274°C. O dosud nejpřesnější změření teploty tzv. reliktního záření se zasloužila jedna z kosmických sond.

Horká hvězda v Lodní zádi

Planetární mlhovina NGC 2440 v souhvězdí Lodní zádě na snímku z Hubbleova vesmírného dalekohledu

Nejteplejší známou hvězdou je centrální hvězda v planetární mlhovině NGC 2440 v souhvězdí Lodní záď (HD 62166). Jde vlastně o jádro hvězdy, která odvrhla svou obálku, takže její povrchová teplota dosahuje 200 000 K. Naše Slunce má povrchovou teplotu 5800 K, v jeho jádru, kde se v termojaderné fúzi přeměňuje vodík na hélium, ovšem panuje teplota asi 15 milionů K. Člověk se ve snaze najít energii budoucnosti se pokouší tento proces napodobit. V zařízení zvaném tokamak, či stelarátor se podařilo na krátkou dobu vytvořit teplotu až 80 milionů K.