Hraboše mohou zemědělci hubit vyššími dávkami jedu. Výjimkou jsou oblasti s chráněnými dravci

S hraboši bojují taky zemědělci v Ústeckém kraji, zejména na Lounsku.

„Takhle nám začínají ty porosty rozrývat, dělají si tady nory,“ ukazuje desítky vyhloubených otvorů na poli mezi vojtěškou u ozimou pšenicí Jakub Bodnárik, ředitel Agrocomu, který hospodaří na pozemcích mezi Žatcem a Březnem.

Proto už na tomto místě začali klást návnady do nor, aby se hraboši nepřemnožili a nesežrali úrodu jako předloni.

„Člověk má v ruce aplikátor, ve kterém má nasypaný stutox. Musí všechny ty hektary projít pěšky, najít, kde jsou ty nory častější a do každé z nich pak dát dvě až pět granulek. Tu noru pak člověk musí zahrabat nebo zašlápnout, aby se k tomu nemohli dostat dravci,“ popisuje Bornírik.

Bidýlko v polích pro dravce|foto:Jana Vitásková, Český rozhlas

Právě dravci navíc s likvidací hlodavců pomáhají. I proto jim tady v polích stavějí bidýlka. „Z bidýlka má ten dravec lepší rozhled a je pro něj snadnější toho hraboše ulovit. Létají sem volavky, káňata a možná i nějaká ta poštolka,“ dodává Bodnárik.

Z pozemků zemědělské společnosti přitom patří podle něj do chráněné lokality kvůli sově a sýčkovi asi pět procent.

Zemědělské družstvo Peruc poblíž Loun je v opačné situaci. Většina jeho polí je oblastmi s výskytem sýčka obecného a sovy pálené, kde se chemické preparáty nesmějí vůbec používat.

Také tam žije zákonem chráněný křeček polní. „My máme šanci strašně omezenou. Používáme to v podstatě jen na územ í kolem Stradonic a Pátku,“ shrnuje předseda družstva Tomáš Jonáš.

Se začátkem jarních prací peručtí zemědělci už z polí uklidili i stojky pro dravce.