Morla, nejstarší želva svého rodu z třetihorních močálů Chomutovska, Kosmas a jeho „Kronika Čechů“
Příběh Morly: Třetihorní želva z Ahníkova (4:38) – Mýty, omyly a novinky astronomie: Bludný Otesánek (18:04) – Kosmova „Kronika Čechů“, 1. část: Opisy a rukopisy (22:54)
V úvodním přehledu zajímavostí se dozvíte o prvním nálezu mořského ptáka buřňáka severního u nás, k němuž došlo v Děčíně, představíme vám nový druh „mořského draka“ ichtyosaura - xiphodracona, objeveného v jihoanglickém Dorsetu, a také webové stránky s interaktivním 3D modelem naleziště tábora lovců mamutů v Ústí nad Labem na Bukově; navštívíme římské Koloseum a především nejnovější tamní lákadlo pro turisty, tzv. Commodův průchod do cisařské lóže, a zmíníme se také o jedenácté letové zkoušce vesmírné lodi Starship americké společnosti SpaceX.
Morla – nejstarší želva
Asi jeden a půl kilometru jihozápadně od Málkova na Chomutovsku stávala do půlky osmdesátých let minulého století obec Ahníkov; na jejím místě dnes zeje hluboká jáma uhelného lomu Nástup – Tušimice. Před dvaceti miliony lety, v období mladších třetihor, se tu rozkládala močálovitá krajina, podobná dnešním mokřadům Národního parku Everglades na Floridě. Rostly tu podobné rostliny a dařilo se tu mimo jiné i plazům – třeba želvám. Jejich fosilní pozůstatky se v oblasti Ahníkova dochovaly ve velikém množství. Jsou mezi nimi i dosud neznámé druhy. Mezinárodní tým paleontologů nedávno jeden z nich popsal, a to na základě nálezu téměř kompletního krunýře.
Velká třetihorní želva z Ahníkova dostala jméno Manouria morla. Druhové jméno může být povědomé čtenářům fantasy: Morla je obří želva z románu Michaela Endeho „Nekonečný příběh“; přebývá v Bažinách smutku a je nejstarším žijícím tvorem z celé říše Fantazie. I tato skutečnost sehrála při popisu nového želvího druhu svou roli.
Čtěte také
Skoro celý břišní krunýř a úlomky hřbetního krunýře třetihorní „Morly“ objevil roku 1995 na lokalitě Ahníkov geolog Zdeněk Dvořák. K jejímu vědeckému popisu došlo až letos. Proč taková prodleva? O tom hovoří vedoucí výzkumného týmu, paleontolog Milan Chroust z Geologického ústavu Akademie věd České republiky v Praze... Nenechte se zmást skutečností, že v českém dabingu filmu, který byl podle knihy Michaela Endeho natočen, se jedná o „želváka“; je to „Morlor, nejstarší tvor“. Tvůrci českých dialogů zřejmě podlehli kouzlu souzvuku či rýmu, všude jinde je Morla ženského rodu. Čemu při výběru jména pro „svou“ želvu podlehli paleontologové?
Kosmova kronika a její opisy
Národní knihovna České republiky připravila pro letošek v prostorách pražského Klementina unikátní výstavní projekt, věnovaný devítistému výročí úmrtí prvního českého kronikáře Kosmy. Jedná se o tři samostatné expozice, které budou přístupné už jen do čtvrtka 23. října. Nejvýznamnější z nich je expozice v Zrcadlové kapli Klementina, kde je vystaveno devět opisů Kosmovy „Kroniky Čechů“. A právě těmto opisům se budeme dnes a také za týden věnovat podrobněji.
Kosmas zemřel roku 1125. Co o něm víme a odkud? Hovoří odborník na středověké rukopisy Michael Lužný z Národní knihovny České republiky v Praze... Něco jako autograf, tedy Kosmovou rukou psaný originál jeho díla, k dispozici nemáme, kronika je známá jen z pozdějších opisů. Kolik se jich do dneška dochovalo? Jak moc se navzájem liší a jsou všechny úplné? Ze kterého vychází zatím poslední, kanonická edice kroniky od Bertolda Bretholze z roku 1923?
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
