Hostišovice: Tajemná krypta

Právě před deseti lety byl v lese nedaleko jihočeských Hostišovic poblíž Blatné na Strakonicku objeven zajímavý kamenný objekt. Objevitele z řad milovníků záhad stavba doslova nadchla - připomněla jim západoevropské dolmeny. Objekt stojí na půl metru vysoké čtvercové terase z nasucho kladených plochých kamenů o straně delší než deset metrů. Na terase je pak navršeno další kamení až do výše přes dva metry; pod ním se ukrývá nevelká kamenná krypta s nízkým stropem. O účelu stavby vzniklo hned několik teorií. Ta o megalitickém (a tedy pravěkém) původu objektu však byla nejlákavější.
O pět let později zkoumali podivnou stavbu další záhadologové - a tentokrát spolu s odborníky. Archeolog Antonín Beneš s nimi nejen objekt obhlédl, ale upozornil je i na knihu Ladislava Stehlíka Země zamyšlená, kde se v kapitole o Černivsku, což je obec poblíž Hostišovic, píše: "Černý háj tmavěl borůvkami, málkovská paseka byla plná maliní a od umělé jeskyňky byl jen skok k rybníku Šetinskému..." Mohla být tedy hostišovická "krypta" umělou jeskyňkou? Právě že ano. Podobnou stavbu nechal totiž vystavět i u zámku v nedaleké Blatné majitel tamějšího panství František Hilprandt. Bylo to v letech 1814-15, v době romantismu, kdy byly v módě přírodní anglické parky s umělými zříceninami, čínskými pavilonky, můstky, jezírky, vodopády - a také jeskyněmi a poustevnami. Nápadem, který souzněl s romantickým duchem své doby, se snadno mohli nadchnout i majitelé okolních panství. Majitelem toho drahenického a hostišovického byl od roku 1795 Jan Prokop z Klarsteina. O jeho nástupci, Hartmanovi z Klarsteina se ví, že se staral o okrasu svého panství, zřizoval kamenné chodníčky a také prý "zakládal umělé jeskyňky". S tím ostatně dobře koresponduje tvrzení jednoho současného místního historika, podle něhož byla i nynější lesní oblast poblíž Hostišovic od 18. století součástí okrasného parku. V tomto parku nechal prý jeho majitel postavit poustevnu, v níž si pro pobavení svých četných návštěv vydržoval i poustevníka. Touto poustevnou by měla být právě ona "záhadná krypta". Podle mínění kameníka není na řadě kamenů, z nichž je stavba sestavena, ani stopa po nějakém kamenickém opracování a kvádry jsou nalámány nejstarší a nejprimitivnější technologií, pomocí ohně. I to však odpovídá duchu romantismu, který si žádal, aby stavba vypadala co "nejpřírodněji" - jako skutečná jeskyně. Jaký je tedy konečný verdikt?
Hostišovický objekt je nejspíše umělou jeskyňkou z první půle 19. století. Šlo o pouhý okrasný prvek v krajině - ač se nám dnes může zdát, že množství vynaložené práce bylo jaksi neúměrné zamýšlenému výsledku... Jistěže se najdou i odpůrci tohoto jednoduchého vysvětlení - například budějovický psychotronik Pavel Kozák tvrdí, že jde o megalitický hrob z pozdní doby kamenné.
Jak na to přišel? Jako všichni psychotronici - prostě to tak cítí.
A jak to cítíte vy?

Frederik Velinský

POUŽITÁ LITERATURA:

Kolektiv autorů KPU /Klubu psychotroniky a UFO/: Tajemná stavba u Hostišovic. Odhalení tajemství stavby. Západočeský archeoastronautický zpravodaj - ZAZ IX., č.2, s. 11-12.
Kolektiv autorů KPU: Kamenná stavba u Hostišovic.

Starší texty, uveřejněné v pravidelné rubrice Kratochvilná vyprávění o tajemných místech najdete V ARCHIVU.