Hmyz nachází ideální podmínky na rekultivovaných plochách na Mostecku. Studují ho vědci z České zemědělské univerzity

11. září 2021

Dopolední expres

Rekultivace vracejí plochy po těžbě hnědého uhlí zpátky do života. Na výsypkách vznikají, pole, pastviny, lesy, mokřady i zdánlivě obyčejné louky a prázdné pláně. Ty ale mají obrovský smysl pro život. Žijí na nich třeba vzácní a unikátní hmyzí specialisté. Právě ty teď monitorují vědci z České zemědělské univerzity.

„Ekologové mají velký zájem provádět na výsypkách svou činnost, a my jim to ochotně umožňujeme. Naše rekultivace se pro ně stávají laboratořemi pod širým nebem,“ mluvčí společnosti Sev.en Energy Eva Maříková.

„Plochy po těžbě hnědého uhlí jsou velmi bohaté na bezobratlé a hmyz. Navíc se tam objevují i druhy, které v kulturní krajině neexistují. Děláme takzvané broukoviště, kdy obohacujeme výsypky třeba o mrtvé dřevo, které se tam jinak nevyskytuje. Mokřadní plochy a drobná jezírka, to jsou také místa, který ten hmyz vyhledává,“ popisuje Jiří Křen, který se projektu účastní.

Výzkum na mosteckých výsypkách vede Markéta Hendrychová České zemědělské univerzity v Praze.

„Výsypky poskytují útočiště pro velmi vzácné druhy živočichů, kteří jsou často vázáni na písčiny nebo nějaká stanoviště, která už jsou v rámci republiky velmi vzácná. Právě tato místa jsou často hnízdištěm vzácných druhů hmyzu,“ vysvětluje Hendrychová.

Bezobratlí jsou podle ní důležití například proto, že pomáhají rozkládat mrtvou hmotu a urychlují tak půdotvorné procesy, nebo také tím, že opylovávají rostliny, včetně těch zemědělských, jejichž produkci tak mohou zvýšit.

autor: Lenka Šobová