Extrémy počasí

17. říjen 2010

Letos v létě příroda opět ukázala, že s ní doopravdy musíme počítat. Mohutné srážky především na severu Čech nebývale zvedly hladiny vodních toků. Voda je skutečný živel. Když jí přijde hodně a ještě k tomu velmi narychlo, jen těžko se jí ubráníte. Škody bývají veliké. Není divu, že se lidé zamýšlejí nad tím, proč k povodním a dalším extrémním jevům počasí vůbec dochází.

Pojďme se na celý problém podívat očima meteorologa. Co všechno meteorologové považují za extrémní jevy? O tom hovoří Martin Novák z pobočky Českého hydrometeorologického ústavu v Ústí nad Labem – Kočkově:

„Ono to není úplně jednoznačné, protože něco jiného považuje za extrém provozní meteorolog, něco jiného teoretik a něco jiného klimatolog. Vzato statisticky by extrémní jevy měly být takové jevy, které se vyskytují v méně než jednom procentu případů. To znamená, že pravděpodobnost jejich výskytu je jedno procento. Ale ani to úplně nesedí, protože když si vezmeme počet dnů v roce a soustředíme se třeba na teploty, tak bychom se dostali k tomu, že to je teplota, která nastane třikrát nebo čtyřikrát za rok. Takže to kritérium je potom ještě o něco drsnější. Úplně jinak se hodnotí teploty, úplně jinak srážky, nebo třeba nárazy větru. Není to úplně jednoduché a ani mezi meteorology a klimatology není jednota v tom, co už je extrém. Pokud to vezmeme třeba na případu letošního roku, tak jsme měli na stejných místech troje velké povodně. Ale jen jedny byly způsobeny z meteorologického hlediska extrémní srážkou – ty srpnové.“

Pojďme se teď na chvilku do srpna vrátit. Jaká meteorologická situace tehdy vlastně nastala? A co na ní „odborníci přes počasí“ viděli extrémního?

„Extrémní na ní byl úhrn a intenzita srážek. V oblasti Jizerských hor došlo vlivem návětrného efektu k zesílení už tak poměrně výrazných srážek. Ta srážková oblast s intenzivními srážkami zahrnovala oblast od Teplic až někam po Pec pod Sněžkou; hlavně tu západnější část Krkonoš. Uvnitř té oblasti se ale utvořilo jakési jádro, kde návětrné efekty zesílily ty srážky tak, že třeba v Hejnicích spadlo během jedné jediné hodiny téměř 60 milimetrů srážek. To když spadne za den, tak už to hodnotíme jako poměrně výraznou srážku – nechci říkat extrémní. Tady se ta výrazná hodinová srážka našla uvnitř jeden a půldenní poměrně intenzivní srážkové činnosti. Mimochodem – právě to značně urychlilo tu povodňovou událost, protože ty předchozí srážky povodí nasytily, veškerá voda stékala po povrchu a půda už neměla šanci žádnou ji pojmout. Ten přívalový ‚slejvák‘ všechen tekl přímo do vodních toků. Ta povodeň jako taková byla taky extrémní v tom, jaký měla průběh. Chrastava, Frýdlant, to jsou města obklopená kopci, a ze všech těch kopců netekly potoky, ale řeky. A navíc se tam vytvořily potoky úplně nové, protože ze všech těch kopců stékala spousta vody. Ta města dostala první úder z kopců, ne z hlavního toku – ani z Jeřice, ani z Lužické Nisy. Proto byly také koneckonců vyplaveny domy, které nikdy povodeň nezažily. Slyšeli jsme spoustu svědectví, kdy lidé říkali: ‚Žijeme daleko od řeky, nás ani nenapadlo, že bychom měli mít pojištěný dům,‘ a podobně. Přiznám se, v tomto případě, i když normálně bývám poměrně kritický k lidem, který bydlí u vody a nejsou pojištěni, tak tentokrát bych to pojištění asi taky nechtěl, protože bych nikdy nečekal, že dostanu takovou ‚ťafku‘ zezadu.“

O Jizerských horách je známo, že tam prší poměrně často a hodně; ani povodňové události nejsou pod těmito horami žádnou zvláštností, byť ne v tak velké míře jako letos. Čím je to způsobeno?

Povodně 2010 - Frýdlant

„Je to způsobeno návětrnými efekty, protože veškeré srážky potřebují vzestupné pohyby. Tím vzniká oblačnost a taky samozřejmě podmínky pro srážky. Jestliže mám nějakou srážkovou oblast a přidám k tomu nějaké další vzestupné pohyby, které v tomto případě jsou generované tím, že ten vzduch přichází k horám a nemůže se tam zastavit, takže se zvedá podél návětrných svahů, tak vlastně ty srážky zesiluji. Zajímavé na tom je, že ty povodně se odehrály hlavně na severních svazích. Přitom klimatologicky nejvlhčí místa v Jizerských horách jsou spíš na svazích orientovaných na jih a jihozápad, protože odtamtud dost často přicházejí srážky a ty jsou zesilované. Ale ty nejextrémnější projevy, pokud budeme studovat nejvyšší denní úhrny, najdeme naopak na severních svazích. Dá se říct, že klimatologická ‚mokrost‘ Jizerských hor je daná tím, že často jsou ty úhrny o něco zvyšované na těch jižních a jihozápadních svazích. Ale z hlediska extrémních srážek dochází k výrazným efektům, pokud přichází vzduch na zadní straně tlakové níže, která je někde nad Polskem. Při tom severovýchodním až severním proudění právě severní svahy Jizerských hor, protože jsou příkřejší, výrazně zvyšují srážkové úhrny, takže může dojít až k extrémům.“

Jak velká je šance meteorologů, že se jim události v podobě extrémních srážek nebo takzvaných bleskových povodní podaří předpovědět?

Mezi extrémní jevy patří kromě srážek i větrné události – jako jsou vichřice a také třeba tornáda...

Vichřici, nebo chcete-li orkán Kirill si možná pamatujete. Naše území zasáhl 18. a 19. ledna roku 2007 a způsobil značné materiální škody. Na nějaké tornádo si asi vzpomenete stěží, pokud jste jeho řádění nezažili na vlastní kůži. Už jsme si říkali, že Jizerské hory jsou bohaté na srážky. Je u nás nějaké místo, kde by se ve zvýšeném množství vyskytovala tornáda? A pokud ano – čím je to způsobeno?

Tornáda, vichřice, vydatné srážky – to všechno jsou extrémní jevy, o kterých jsme hovořili s Martinem Novákem z pobočky Českého hydrometeorologického ústavu v Ústí nad Labem – Kočkově. Vynechali jsme přitom otázku maximálních a minimálních teplot, které také patří k extrémním jevům počasí...
Tak si na závěr alespoň slovem připomeňme, že nejvyšší teplota byla u nás zaznamenána 27. července roku 1983, kdy v Praze-Uhříněvsi naměřili 40,2° Celsia. Nejníže klesla teplota 11. února 1929 v Litvínovicích u Českých Budějovic – na minus 42,2° Celsia. Snad nás nic podobného tuto zimu nečeká.

Vysíláno v Planetáriu č. 42/2010, 16. - 22. října.
Přepis: NEWTON Media, a.s., redakčně upraveno.
Kompletní rozhovor si poslechněte ZDE (16:22).


autoři: frv , Martin Novák
Spustit audio