Emailová komunikace: nástrahy a nebezpečí

23. červenec 2012

Komunikovat pomocí emailu je dnes už zcela běžná věc. Píšeme známým, přejeme k různým výročím, posíláme fotky, videa a bez emailu už se většina z nás neobejde ani v práci. Při otevírání emailů ovšem na vás můžou číhat různá nebezpečí.

Jestli používáte email denně, asi určitě víte, že není příliš rozumné otevírat přílohy od lidí, které neznáte a nevíte, co obsahují. Ve vteřině si tak můžete zavirovat celý počítač.

Pěkně otravné dokážou být spamy, které chodí po stovkách a stále něco nabízejí. Servery jako Seznam nebo Centrum, ale i vaše firemní už dnes většinou dokážou takové zprávy odhalit a poslat vám je do speciální složky.

Horší je to ale ve chvíli, kdy vám přijde takzvaný HOAX. Jde o poplašnou nebo také falešnou zprávu, a často vám jí pošlou vaši známí. Úkolem takového emailu je vás znepokojit nebo vyvolat soucit a donutit abyste ho poslali dál, nejlépe všem které máte v adresáři. To by byla ale obrovská chyba.

Co to vlastně ten HOAX je? Jedná se o informaci, která vypadá věrohodně a před něčím varuje nebo žádá o pomoc. V takové zprávě se objevují věty jako „FBI varuje" nebo „ je to z jistého zdroje od policie" a tak dále. Pokud vás v této zprávě někdo prosí abyste to přeposlali dál, s největší pravděpodobností se jedná právě o HOAX. Pro představu jsem vybral pár takových, které právě kolují.

Příklad č. 1: Rodiče pozor! V jistém obchodním domě s nábytkem se ztratila holčička, později byla nalezená na toaletách ostříhaná a v cizích šatičkách. Tento příběh, který byl přeložen z angličtiny, se u nás nikdy nestal a účelem bylo nejspíš poškodit jméno švédského řetězce.

Příklad č. 2: Mlékárny recyklují krabicové mléko po datu spotřeby. Ze spodu krabice najdete číslo, kolikrát bylo převařeno a znovu dáno do prodeje. Něco takového by se mlékárnám nevyplatilo a navíc to ani nejde. Čísla, která zespodu opravdu jsou, patří tiskárně, která obal vyrábí, a s obsahem nemají nic společného.

Příklad č. 3: Když vás někdo donutí vybrat si peníze z bankomatu, zadejte PIN opačně. Bankomat vám peníze vydá a zároveň přivolá policii. Sami si to můžete vyzkoušet, na obrazovce se objeví špatné heslo a nestane se vůbec nic. I v bance vám potvrdí, že je to hloupost.

Takových příkladů bychom pro vás měli hodně. Asi si říkáte, kdo a proč něco takového vymýšlí.

Úkolem falešné nebo poplašné zprávy je donutit vás přeposlat jí dál. Spolu s ní totiž šíříte emailové adresy a v případě petic nebo podpisových akcí dokonce jména, adresy nebo rodná čísla. Nikdy nevíte, co se s těmito údaji stane, když se dostanou do nepovolaných rukou.

Určitě už jste si ve chvíli, kdy vám přišla nevyžádaná pošta, říkali, kde vzali můj email, vždyť ho zná jen pár známých. Více informací najdete samozřejmě na internetu po zadání anglického slovíčka hoax.

Na závěr jeden výmysl, který mi přišel do pošty před pár dny a hodně pobavil. Náš pan prezident prý podepsal dohodu s americkými finančníky židovského původu a v naší zemi probíhá přísně tajný experiment, při kterém se má zjistit, kolik si toho necháme líbit. No já myslím že něco takového už tady dávno probíhá.

autor: Milan Král
Spustit audio