Džus je stoprocentní ovocná nebo zeleninová šťáva. Nesmí v něm být přidaná jiná složka
V obchodech se setkáváme s džusy, nektary a ovocnými šťávami. Ačkoliv by se mohlo zdát, že všechny typy tohoto nápoje obsahují velké množství ovoce, někdy to tak není. Džus je stoprocentní ovocná nebo zeleninová šťáva, to znamená, že v něm nesmí být přidaná jiná složka. Ani voda, ani sladidla. Jediný cukr, který tam je, je ten přirozeně se vyskytující v ovoci.
Džusy poznáte ho podle označení na obale - musí zde být uvedeno, že jde o stoprocentní ovocnou nebo zeleninovou šťávu. Nápoje označené jako nektar jsou narozdíl od džusu ředěné vodou.
Podle Jany Balachové, ředitelky inspektorátu Státní zemědělské a potravinářské inspekce v nich ale ovocná složka musí být obsažena. "Její přesné množství uvádí legislativa," vysvětluje Jana Balachová. "Povinné zastoupení ovocné složky je různé, liší se podle druhu ovoce. Například pomerančové nektary 50 %, višňové 30 %, jablečný 50 %. Nektar může být i doslazen, a to jak cukrem, tak náhradními sladidly."
Na trhu jsou ale i nápoje, které označení džus ani nektar nemají. Výrobci například zvolí název nápoje podle dětských postaviček a doplní pestrobarevnými obrázky s ovocnými motivy nebo nicneříkajícím označením "nesycená limonáda". Jak se postavit ke koupi těchto nápojů?
"Považuji za nezbytně nutné prostudovat složení výrobku," radí Jana Balachová. "To bývá uvedeno na boku, nebo na zadní straně krabičky. Složení nápojů je na obale napsáno v sestupném množství. To znamená, že v pořadí nejdříve jsou uvedené složky, kterých je v pití nejvíc. Když je ovocná složka uvedena v čele seznamu, je jí tam víc, než kdyby stála na jeho konci." Na obale musí být také uvedeno, jestli nápoj obsahuje náhradní sladidla, barviva, aromata, cukr.
Toto se týká také takzvaných dětských pitíček. Obsah ovocné složky vás může zaskočit - v některých případech třeba i jen 12 %! Kontrolovat datum trvanlivosti je snad už dnes pro každého z nás naprostou samozřejmostí.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
