Proč zmizely z prodeje rtuťové teploměry a jaké se používají dnes?
Každý si pamatuje na rtuťový teploměr. Ten už dnes ale v lékárnách nekoupíme. Přesto je nabídka teploměrů veliká. Jenže aby teploměr dobře sloužil, musíme ho nejen dobře vybrat, ale také správně používat.
Stále existují klasické teploměry. Známe je ze svého dětství. Držely se v podpaží a mrňatům se strkaly do konečníku. Dnešní klasické teploměry fungují na úplně stejném principu jako ty dřívější, které obsahovaly rtuť, jen místo ní v nich bývá galium nebo jiná látka, která je považována za nezávadnou. Rtuť totiž jako toxický kov Evropská unie zakázala v teploměrech používat.
Digitální teploměry nejsou nespolehlivé, jen citlivé na správné používání
Pokud chcete, můžete si také koupit teploměr digitální. Oproti těm klasických měří mnohem rychleji, za asi deset vteřin se dozvíte výsledek. Tohle uvítají nejen netrpěliví jedinci, ale hlavně maminky malých neposedů.
Často se mezi lidmi říká, že digitální teploměry jsou nespolehlivé a poruchové. Lékárník Karel Struha má jiný názor: „Digitální teploměry jsou hodně přesné a rychlé. Kvalitní digitální teploměry měří dobře, ale lidé je často používají nesprávně. Takže je potřeba opravdu pozorně si přečíst návod, který tam je, protože ty teploměry jsou velice citlivé.“
Ještě jedna důležitá věc: než začnete nadávat „na ten krám“, vyplatí se zkontrolovat funkčnost baterie!
Třetí skupinu tvoří bezkontaktní, infračervené teploměry. Nenechte se zmást slovem bezkontaktní ‒ i tyto teploměry potřebují kontakt s kůží. Jenže tak rychlý, že pojmenování bezkontaktní můžeme výrobcům klidně odpustit.
Tyto teploměry se přikládají na čelo nebo do ucha a teplotu změří za jednu až tři vteřiny. Jednoznačně jsou v současné době nejmodernější. Jednu nevýhodu ale mají. Ušní teploměr nemůžete použít, jestliže máte například zánět středního ucha nebo zvukovodu.
Zajímá vás, kolik který typ teploměru stojí? Podrobnosti si poslechněte zde!
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.