Dříve než se zvířata u nás adaptují na invazivní druhy, tak jejich populace pravděpodobně vymizí

Existují nejen invazivní druhy zvířat, ale i rostlin – dostali se k nám ve spolupráci s člověkem z jiných kontinentů nebo jiných oblastí Evropy. Zde se pak nekontrolovatelně množí a dále se šíří – v nových podmínkách totiž nemají přirozeného nepřítele, a tak jim v tom kromě člověka nemůže nic zabránit.

V roce 2020 vystavila Evropská unie seznam, na který zařadila přes 60 těchto invazivních druhů.

Myslivci v Česku mohou volně lovit nutrie i mývaly

Mnoho rodin například chodí ve volném čase krmit nutrie nebo ondatry. „Krmení rozhodně přispívá k jejich přežití v naší přírodě, a to hlavně v zimě. Tahle zvířata jsou původně z teplých krajin a na naši zimu nejsou vyvinutá. Tím, že si na ně už lidé zvykli, mají tak z jejich krmení atrakci,“ přibližuje jeden z příkladů nepůvodních živočichů v Česku Václav Šutera.

Od roku 2022 existuje vyhláška, podle které může každý myslivec, který má povolení k lovu, lovit husici norskou, nutrii, ondatru, psíka mývalovitého a mývala.

Každý druh obsazuje jiný biotop a má na něj jiný vliv. Ondatra a nutrie například poškozují hráze rybníků a mohou šířit některé druhy nemocí. Mýval a psík mývalovitý jsou predátoři, kteří jsou schopni likvidovat veškeré ptáky hnízdící na zemi, obojživelníky a mnoho dalších.

Pokud obyčejný člověk potká zvíře, které do místní přírody evidentně nepatří, kam se může obrátit?

„Existují weby, jako je třeba Agentura ochrany přírody a krajiny, kam se může nahrát přímo fotka, nebo oznámit výskyt konkrétního druhu. Nejjistější ale bude, když se v takovém případě člověk obrátí přímo na myslivce,“ doporučuje Šutera.

Jaký je rozdíl mezi mývalem severním a psíkem mývalovitým? Jak se na naše území dostaly konkrétní invazivní druhy? A bude mít klimatická změna vliv na faunu našich lesů? Nejen to se dozvíte v přiloženém audiozáznamu.