Děti častěji končí v péči psychologů. Špatně snášejí sociální izolaci a náročnost online výuky

8. duben 2021 10:38

Už přes rok ovlivňuje školní docházku pandemie koronaviru. Sociální izolaci a nároky, které na ně klade on-line výuka, ale některé děti nezvládají a potřebují odbornou pomoc. Například na dětské psychiatrické klinice v Motole roste v poslední době počet hospitalizovaných.

Nepříjemnou zkušeností prošla i rodina, ve které natáčela reportérka Českého rozhlasu Daniela Pilařová.

„Sedí celý den u učení. Čtyři až pět hodin, pak se naobědvá a pak, protože mu to déle trvá a také, protože toho mají někdy dost, se jde pak znovu učit. Učil se na písemky, už v noci mu nebylo dobře – asi se toho bál,“ popisuje s těžkým srdcem maminka Eva.

Její syn chodí do osmé třídy a před pár týdny zažila něco, co by žádný z rodičů zažít nechtěl.

„Z ničeho nic sebou začal klepat, nohy se mu začaly klepat, začal strašně brečet, začal rudnout. Byl to strašný pocit,“ vypráví Eva o kolapsu svého syna a pokračuje: „Otřela jsem ho studeným hadrem a tulila sem ho, strašně dlouho. A on plakal, plakal.“

Osmák Erik zvládá požadavky školy poslední dobou jen s vypětím všech sil. Byl zvyklý sportovat a teď už skoro rok vůbec nikam nechodí.

Psychické problémy mají častěji děti i vysokoškoláci

Izolace a hromadění povinností nedělá dobře ani úzkostným nebo depresivním dětem.

„Akutní hospitalizace dětí a adolescentů jeví v poslední době trvalý nárůst. Jedná se hlavně o dívky ve věku mezi 12. a 16. rokem, které už třeba někdy v minulosti experimentovaly se sebepoškozováním,“ potvrzuje primářka dětské psychiatrické kliniky v Motole Iva Dudová.

Podle ní je teď situace úplně jiná, než byla například loni na jaře. „Jedná se především o děti, které v souvislosti s aktuální epidemiologickou situací udávají zhoršení svých psychických potíží,“ doplňuje Dudová.

Potíže se sociální izolací zažívají ale třeba i vysokoškoláci.

„Provozujeme akademickou poradnu, kam se mohou obrátit studenti. Teď tam převažují ti, kteří pociťují úzkosti, kterým se hromadí povinnosti,“ říká psycholožka Hana Valentová z katedry psychologie při Univerzitě Karlově.

Právě na vysokoškoláky dopadla opatření proti šíření koronaviru nejvíce, za celý rok strávili osobně ve škole pouhých 28 dní.

Nárůstu psychických potíží u dětí si všimnají i pracovníci Linky bezpečí.

Spustit audio

Související