Desetikoruna za třicet tisíc? Na vzácné mince můžete narazit při placení drobnými
Vypadají sice jako obyčejné mince, kterými se každý den platí, ale něčím se přece jenom liší – nepatrným a snadno přehlédnutelným detailem. Takový malý rozdíl rozhodne o tom, že i na první pohled běžná mince může mít sběratelskou cenu až tisíckrát vyšší, než je ta nominální.
Ačkoliv má každá mince na zadní straně vyraženou svoji hodnotu, může se její reálná cena podle stavu platidla pohybovat v násobcích.
Mincovnám se totiž ani po vzniku samostatné České republiky nepodařilo udržet stoprocentní kvalitu, a tak se do oběhu dostaly i mince s chybnou či špatně provedenou ražbou, které lákají nejen sběratele.
Slabě vyražená poslední číslice, chybějící tečka či jinak stylizovaný podpis autora. To vše jsou maličkosti, které z obyčejné koruny z roku 1996 udají minci v hodnotě 60 Kč. Dnes již neplatný desetihaléř ze stejného roku pak může v dražbě získat až tisícinásobnou hodnotu díky chybějícímu znaku mincovny.
Mezi nejkurióznější chyby v ražbě se poté dozajista zařadí také dvacetihaléř, který měl o 180 stupňů otočenou zadní stranu. I ten má nyní mnohem vyšší cenu než jako pouhá památka na doby minulé.
Vzácná desetikoruna
Nejvíce odlišností se však objevilo u desetikorun. U těch z 90. let může (zřejmě kvůli opotřebovanému razidlu) zcela chybět rok vydání. Vzácná je i mince z roku 2000, která na rubu nemá motiv hodinového stroje, ale brněnský Petrov – do oběhu se jich dostalo jen několik tisíc kusů.
Dvacetikoruny se sice také razily ve dvou variantách (s hodinovým strojem a v klasickém provedení), ale obě verze vyšly v řádu milionu kusů. Mince se svatým Václavem z roku 2000 proto vyšší cenu nemá.
Nejvzácnější mincí je však desetikoruna z roku 1993 vyražená v tzv. zkušební sérii. Symbol KČ na zadní straně je menší a vršek písmen se pouze dotýká vrchní linky a nepřekračuje ji. Do oběhu se jich z mincovny dostala jen tisícovka. Podle informací sběratelského serveru nnumismatika.cz se taková mince v roce 2011 prodávala v aukcích podle stavu (opotřebená či v ražebním lesku) až za 35 tisíc korun.
„Vzniklo to tak, že nové mince dostávali v měsíčním předstihu seřizovači automatů, aby na nové mince stroje přenastavili. U této mince ale nastal problém, že písmena byla příliš malá a ani slepí je nerozpoznali hmatem. Na poslední chvíli se proto symbol KČ nechal zvětšit,“ řekl serveru iROZHLAS.cz předseda pražské pobočky České numismatické společnosti Zdeněk Petráň.
Původní tisícová série však zůstala u seřizovačů, kteří desetikorunami začali platit v obchodech. Tím se – dnes již sběratelsky vyhledávané – mince dostaly do oběhu.
Diskusi o sběratelské ceně mincí před nedávnem vyvolala Česká národní banka, když představila tři nové dvacetikoruny ke stému výročí vzniku samostatného Československa. Lidé na mince stojí i několikahodinové fronty, přestože jich bylo vyraženo 200 tisíc kusů od každého vzoru.
„Vydělává se na hlouposti lidí. Mince nikdy vyšší cenu mít nebudou, ale už nyní se na internetu nabízí za tisícovku. Unikát je jen jeden. V čem je tedy Masaryk unikátní, když jde do oběhu 200 tisíc kusů?“ uzavírá Petráň.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
