Děčín: Pastýřská stěna

Málokteré české město má tak unikátní panorama, jako právě Děčín. Na jednom břehu labského údolí se na skalnatém ostrohu nad ústím Ploučnice tyčí budova zámku, na druhém břehu strmě stoupá 150 metrů vysoký masiv Pastýřské stěny, ozdobený romantickou napodobeninou hradu, ve skutečnosti restaurační budovou s vyhlídkovou věží, která byla vystavěna v roce 1905.
Podle Jana Kroči, autora knihy o tajemných místech severních Čech, je mezi oběma skalisky, oddělenými řekou, silná energetická vazba. "Zatímco zámek je energeticky různorodý a silné pozitivní zóny tu jsou střídány negativními místy, Pastýřská stěna je jednoznačně krásnou a léčivou lokalitou," píše Kroča a stejně jako většina autorů cituje pověst, podle níž se na vrcholu skály kdysi zjevoval strašidelný pastýř. Byl prý to hotový obr. V ruce držel hůl, jejíž konec světélkoval a někdy si i zpíval. Lidé ve městě ze zpěvu báli, někteří z nich se však přesto na vrchol skály tu a tam vypravili a snažili se dostat co nejblíže k zjevení. Říkalo se totiž, že svou holí ukazuje do míst, kde je zakopán poklad. Mnozí se ho pak pokoušeli vykopat, ale nenašli nic. Asi je ukryt příliš hluboko ve skále.
Podle některých jazykovědců je historie o pastýři jeden velký omyl. Skála nad Děčínem se prý původně jmenovala Šikmá, německy Schiefe Wand. Časem se název zkomolil na Schäferwand, tedy Pastýřská stěna. Můžete se však také dočíst, že své jméno získala v 16. století podle Klementa Schäfera, jemuž patřily pozemky, nacházející se pod skálou. V každém případě už dnes nelze rozsoudit, je-li starší název skály nebo pověst o ní.
Už citovaný Jan Kroča o tajemném pastýři říká, že jeho popis připomíná devátou kartu velké arkány, zvané poustevník. Velká arkána je základní sada tarotových karet, což jsou nejrozšířenější karty, určené k vykládání budoucnosti. Poustevník v tarotu prý symbolizuje období vnitřního rozjímání. Je to moudrý stařec, který kráčí temnou nocí, po cestě plné kamenů, oděn do těžkého pláště s kapucí a svítí si k tomu lucernou. Je s ním spojeno sebepoznání, moudrost, duchovnost a pokora. Jan Kroča k tomu dodává, že by tajemný pastýř-poustevník mohl být ochranným duchem labského kaňonu. Kdo na něj chce věřit, ať věří. Už dlouho ho nikdo neviděl.
Dnes se na Pastýřské stěně nehoní strašidla ani nehledají poklady. Chodí se tam do zoo, na oběd a nebo jen tak, podívat se na město.
I to však za tu štrapác určitě stojí.

Prameny:
Jan Kroča: Tajemná místa severních Čech. Beroun: Nakladatelství MH, 2004, s. 36
Petr David, Vladimír Soukup: Za strašidly do lesů a skal. Praha: Euromedia Group, k.s. - Ikar, 2006, s. 50-1
www.ceskosaske-svycarsko.cz
www.infocesko.cz
Wikipedie
www.magicke.estranky.cz

Pravidelná rubrika Kratochvilná vyprávění o tajemných místech se vysílá v rámci každého druhého Planetária v měsíci.