Co se nachází v nitru Marsu?
O nitru Marsu se toho stále mnoho neví. Astronomy zajímal dosud především povrch rudé planety, její atmosféra a po objevu sond Mariner i obrovské sopečné vulkány. Od sopek vedl zájem i do nitra planety. A to i přesto, že se prokázalo, že vulkány jsou už dávno nečinné.
Analýza radiových měření provedených během tří let sondou Mars Global Surveyor ukázala, že jádro planety tvoří buď zcela roztavený materiál a nebo tekuté vnější jádro, obklopující neroztavený vnitřek. Tento poznatek potvrzuje dřívější domněnky o tom, že nitro Marsu je podobné pozemskému jádru. Výzkumník Charles Yoder je odvozuje ze stejných nebo obdobných procesů, které u naší planety způsobuje opakující se pohyb vodní masy během přílivu a odlivu. Vlivem slapového působení Slunce se totiž hmota planety pravidelně mírně deformuje. Na Zemi nás o slapových silách informuje zdvih a pokles hladiny moře. U Marsu, který moře nemá, se působení slapových sil projevuje deformací samotné hmoty planety. Rozpínání a smršťování činí přibližně jeden centimetr. I tak malý pohyb se ovšem dá pečlivým rozborem tvaru gravitačního pole planety přesně změřit. Poznatky ukazují, že opakující se kontrakce rudé planety je příliš velká, než aby mohl být její vnitřek složen pouze z pevného materiálu.
Možná vás bude zajímat, jak k těmto výsledkům vědci dospěli.
Už jsme se zmínili o sondě Mars Global Surveyor. Ta sleduje rudou planetu z oběžné dráhy a detekuje i rozdíly vzdálenosti při oběhu kolem Marsu. Z nich se dá velmi přesně odvodit tvar gravitačního pole planety; zjistit, jaké má vnitřní rozložení hmoty a nahlédnout tak do jejího nitra. Ukázalo se, že průměr jádra Marsu je přibližně polovinou celkového průměru planety. Vnitřní struktura se tedy hodně podobá naší Zemi, ale třeba i Venuši.
Zmíněná sonda se postarala i o další zajímavé zjištění. Týká se obou pólů Marsu, na kterých jak víme jsou proslulé ledové čepičky. Jejich rozsah se pravidelně mění; když z jednoho pólu ubude, přibude na opačném, kde je při marťanské zimě momentálně chladněji. Je zajímavé, že množství takto transportovaného ledu je až o 40 procent vyšší na jižním pólu ve srovnání se severním. Odborníci dokáží z množství odpařeného ledu poměrně přesně určit tvar planety v polárních oblastech. Je to jednoduché. Čím méně ledu se odpaří, tím méně je povrch planety v tom místě zakřivený, Slunce tu totiž svítí šikměji a polární led tolik netaje.
Pravidelná rubrika Mýty, domněnky, objevy a omyly astronomie se vysílá v rámci každého třetího Planetária v měsíci.
Starší texty, uveřejněné v této pravidelné rubrice najdete V ARCHIVU PŘÍSPĚVKŮ.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Tři až pět let. Tolik má Evropa na přípravu, než se promění ruská armáda, odhaduje analytik Koštoval
-
Kdo by vyhrál volby, kdyby Raísí nemohl vládnout, nelze odhadnout. Írán je ale stabilní, říká analytik
-
Slovenští hokejisté na světovém šampionátu padli s Lotyšskem po nájezdech, postup nemají jistý
-
8 hodin spánku, 4 fyzických aktivit, maximálně 6 hodin sezení. Vědci popsali ideální den pro zdraví