Čím později česnek sázíme, tím lépe pro něj
Dříve se česnek sázel v září, v říjnu, ale dnes platí, že ho sázíme později - v listopadu nebo na začátku prosince, je-li slušné počasí. Proč se sází tak pozdě?
„Výhodou je především to, že ten stroužek česneku, sázený v listopadu, v prosinci při relativně nízkých teplotách, velmi brzy zakoření,“ vysvětluje Ing. Libor Kunte, ředitel Střední zahradnické a zemědělské školy v Děčíně – Libverdy a dodává: „Mnohem menší dobu na něj tedy v zemi působí plísně a choroby.“
Hodí se na sadbu česnek z letošní sklizně?
„Lze to takhle několik sezón točit, ale vím z vlastní zkušenosti, že dříve nebo později každý zahrádkář s tímto cyklením skončí, a pak musí sehnat nějakou kvalitní, ozdravenou sadbu,“ upozorňuje Kunte.
Začátek úspěchu je u nákupu kvalitní sadby
„Sadba by měla být certifikovaná, to je záruka, že pochází od pěstitelů, kteří mají povolení sadbu pěstovat, protože je virů prostá, bez chorob a škůdců,“ radí Ing. Libor Kunte.
Než vsadíte česnek do země, doporučuje ho předem důkladně namořit v roztoku sulky, což zabrání v rozvoji některých škůdců, a těsně před výsadbou ho namořit v některém z fungicidních přípravků. To zabrání rozvoji houbových chorob.
Jak poznat kvalitního pěstitele?
„Je to obtížené, protože, bohužel, podvodníků je celá řada,“ konstatuje Ing. Libor Kunte. „Pokouší se nám namluvit, že je to česnek český, i když většinou jde o španělský česnek, který se pozná velmi dobře, protože má mnohem více stroužků atd.“
Pokud jste někde viděli cedulky s nápisem Sadbový česnek z Moravy, tak nic takového neexistuje. Buď se česnek prodává už zabalený jako certifikovaná sadba, nebo ho prodejce odebírá z pytlů, které jsou označeny jako certifikovaná odrůda.
Nechejte si od prodejce ukázat, jakou odrůdu prodává, v jakém stupni množení je atd., to jsou všechno věci, které patří k zásadám správného prodeje sadby. Na to pamatuje i zákon o osivu a sadbě.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
