Nejznámější severočeské značky: Chemopetrol

V Ústeckém kraji se oficiálním titulem „prohlášena za proslulou“ honosí jen tři značky. První z nich, značka ČSAD, zanikla v roce 2004 přejmenováním společnosti na Dopravní podnik Ústeckého kraji. Druhá značka, Desta se v roce 1999 nadobro vystěhovala z Děčína do Strakonic. Ústeckému kraj tak prakticky náleží jen jediná takto oceněná značka, a to právě Chemopetrol.

Ač to lidé nevědí, setkávají se s výrobky této největší české petrochemické firmy každý den. Velká část plastových výrobků se zhotovuje z polotovarů z Litvínova, prakticky každá plastová dóza od kečupu nebo jogurtový kelímek by z tohoto pohledu mohly nést logo se zkumavkou…

Chemopetrol je dítě druhé světové války. V roce 1939 začali nacisté budovat v Litvínově rafinérii, která měla dodávat na frontu benzín a naftu vyráběné ze severočeského hnědého uhlí.

V roce 1941 expedoval závod nazvaný STW, čili Sudetenländische Treibst, první vagón motorové nafty. Rafinace uhlí stála na práci válečných zajatců z celé Evropy a totálně nasazených Čechů. Ke konci války zůstal Litvínov jedním z posledních dodavatelů pohonných hmot pro německou armádu. Proto také byl cílem masivního bombardování spojenců. Opakované nálety zničily závod ze 70 procent a nevybuchlé bomby se nalézají v okolí Chemopetrolu dodnes.

Po osvobození závod zabavila sovětská armáda, v roce 1946 sovětská vláda předala chemičku Československu, které ji na počest osvoboditelů přejmenovalo na Stalinovy závody. Jméno diktátora přežilo v názvu i po pádu jeho kultu. Až v roce 1962 se objevila nová firemní hlavička Chemické závody Československo-sovětského přátelství. O tři roky později závod prošel zásadní změnou – do Litvínova byl protažen ropovod Družba a uhlí přestalo být dominantní surovinou.

Značka Chemopetrol přišla na svět v roce 1975 jako část nového názvu. V roce 1990 se ale na čas legendární logo z názvu vytratilo, v roce 1991 se firma definitivně přimkla k jednoslovnému názvu Chemopetrol. Ochranná známka se zkumavkou nese registraci s datem 6. března 1992.

Chemopetrol se soustředil především na základní petrochemii pro další zpracování v chemickém, plastikářském a farmaceutickém průmyslu. Přímo v Litvínově vybudoval rakouský odběratel továrnu na výrobu plastových obalů.

Stát majetkově kontroloval Chemopetrol až do roku 2004, kdy podnik jako součást rafinérsko-petrochemického holdingu Unipetrol koupila polská společnost PKN Orlen. Tradiční litvínovská značka tento kontrakt přestála, a podle všeho jí tak zatím zánik nehrozí.