Cesta do pravěku: Dobrodružná věda

Premiérová klapka slavného biografu padla 1. března roku 1953 na zamrzlé přehradě Souš v Jizerských horách, která představovala krajinu doby ledové. Režisér Karel Zeman právě tady začal natáčet svůj první celovečerní film pro děti, slavnou Cestu do pravěku. Vy starší ji znáte všichni. Zná ji i mnoho vašich vrstevníků po celém světě. Dobrodružná cesta čtyř chlapců minulostí naší planety měla epochální úspěch nejen u nás, ale i ve Spojených státech nebo v Japonsku a svým způsobem předznamenala všechny Jurské parky a podobné velkofilmy obřích produkcí.

Cesta do pravěku: dobrodružná věda|foto:Nakladatelství Academia

Právě Cestě do pravěku režiséra Karla Zemana je věnován druhý svazek edice nakladatelství Academia a Casablanca České kino, kolektivní monografie Cesta do pravěku: Dobrodružná věda. Jedenáctihlavý autorský kolektiv pod vedením Lukáše Skupy rozebírá okolnosti vzniku novátorského filmového díla a jeho následující osudy ze všech možných stran, pro někoho snad až příliš zeširoka. Velmi zajímavé je zařazení Cesty do pravěku do kontextu dobové domácí i zahraniční produkce žánru science-fiction a pohled na Zemanovy vernovské inspirace, které se plně projevily v dalších jeho kombinovaných filmech; především ve Vynálezu zkázy a filmu Na kometě – a to nejen v ději, ale ve výtvarné podobě. Zajímavé jsou i peripetie vzniku samotné Cesty do pravěku, kdy byl kladen velký důraz na vědeckou přesnost. Odborným poradcem byl paleontolog Josef Augusta, spolu s malířem Zdeňkem Burianem velký popularizátor pravěkého života. Této okolnosti později hojně využila domácí ateistická propaganda, které se Cesta do pravěku dobře hodila v jejím boji proti náboženskému „tmářství“ pod praporem Darwinovy evoluční teorie.

Karel Zeman při natáčení snímku Továrna na fantazii (1970)|foto:Profimedia

Autoři monografie se věnují také úspěšné pouti Zemanova díla světovými biografy, a to včetně jeho poměrně zásadních úprav pro amerického diváka, případně rozebírají Cestu do pravěku jako milník dětského herectví, který stál na počátku mnohaleté tradice československého filmu pro děti. Pozoruhodná a také objevná, alespoň z mého pohledu, je závěrečná studie Ivana Adamoviče, věnovaná možným, převážně literárním inspiracím Karla Zemana – podobných „cest do pravěku“ bylo totiž před tou Zemanovou podniknuto více. A to i díky českým autorům.

To nejzajímavější najdete v úplném závěru monografie: původní scénosled filmu, který se dochoval v Národním filmovém archivu. Cesta do pravěku totiž měla původně vypadat úplně jinak. Hrdinové filmu Výlet do vesmíru se měli do pravěkého světa dopravit v raketě. To se však v době, kdy na oběžné dráze nelétal ještě ani Sputnik, natož lidé, zdálo zřejmě příliš novátorské. Karel Zeman proto nakonec na raketu zapomněl a své hrdiny provedl do minulosti jeskyní. Na první skutečnou českou kosmickou sci-fi si diváci počkali dalších deset let, do natočení slavné Ikarie XB 1. O té by mohla být zase nějaká další publikace.

O knihu kolektivu autorů „Cesta do pravěku: Dobrodružná věda“, kterou společně vydala nakladatelství Academia a Casablanca s námi můžete soutěžit. Šanci na výhru máte do neděle 26. března.

Lukáš Skupa a kol.: Cesta do pravěku: Dobrodružná věda. Praha: Academia a Casablanca, 2023. ISBN 978-80-200-3318-5 (Academia) a 978-80-87292-56-3 (Casablanca).