Český rozhlas Sever letos slaví 80 let vysílání z takzvané Wolfrumovy vily

Československý rozhlas, Radiojournal, začal vysílat ve 20. letech 20. století. Vysílače v českých zemích byly pouze v Praze, Brně a Ostravě.

V Ústí nad Labem nemohli často lidé vysílání z Prahy zachytit, a protože ve městě žili především obyvatelé německé národnosti, tak poslouchali spíš německé rozhlasové vysílání – hlavně z Drážďan.

Situace se změnila během druhé světové války, kdy musely být rozhlasové vysílače s velkým dosahem vypínány z důvodu bezpečnosti, protože jinak jejich signál sloužil jako naváděcí pro nepřátelské letectvo.

„Aby bylo zajištěno informování místních obyvatel, tak se spustily lokální vysílače, které neměly takový dosah a nemohly je tedy používat letecké svazy jako naváděče. Pro Ústí nad Labem byl takový vysílač vybudován v leteckém krytu, který ve 40. letech vznikl v Mariánské skále,“ vysvětluje Houfek.

8. květen 1945

8. květen 1945 je pro Ústí nad Labem důležitým dnem nejenom z pohledu kapitulace německých vojsk, která byla podepsána, ale i proto, že ten den představitelé místních Čechů a německých antifašistů převzali správu nad městem od nacistického starosty Čermáka. Do Ústí nad Labem taky přijela první jednotka sovětské armády.

„První vysílání z té Mariánské skály proběhlo v češtině, ale ještě také v němčině, 8. května ve 14 hodin, kdy právě ten revoluční národní výbor, ta nová zpráva města převzala nejenom správu města, ale právě tento vysílač a díky němu mohli vlastně obyvatelům města a jeho okolí vůbec podávat informace o tom, co se v Ústí nad Labem děje,“ přibližuje Václav Houfek.

Co všechno se mohli v prvních dnech ústeckého rozhlasového vysílání lidé dozvědět? Kdy se rozhlasové vysílání přemístilo z bunkru pod Mariánskou skalou do Wolfrumovy vily? Ze kdy jsou první záznamy o tomto vysílání? Nejen to se dozvíte z přiloženého audiozáznamu.