Český herpetolog na cestách za neznámými tvory amazonských lesů
Přírodovědný výzkum odlehlých, často ještě nedotčených oblastí jihoamerického kontinentu přináší mnohé objevy i četná dobrodružství. Vypráví o tom herpetolog Jiří Moravec.
Ve své nové knize, nazvané „Za neznámými tvory amazonských lesů“ a vydané letos nakladatelstvím Academia, se vám představí nejen jako skvělý vypravěč, fotograf a kreslíř, ale hlavně jako vášnivý milovník divoké přírody, neúnavný cestovatel a pátrač, skutečný dobrodruh poháněný nejspíš podobnou vášní, jaká kdysi do jihoamerické divočiny zavedla i jiné naše badatele – Tadeáše Haenkeho, Enriquea Stanka Vráze nebo Alberta Vojtěcha Friče.
Jiří Moravec však nezůstal jen u deštných lesů nížinné Amazonie. Během čtyřiadvaceti výzkumných cest, o kterých se v knize dočtete, navštívil i mlžné lesy pod vrcholky And nebo suché pláně vysokohorského Altiplana. Jeho badatelské aktivity byly rozprostřeny od Paraguaye přes Brazílii a Bolívii až po Peru a Ekvádor.
Prostřednictvím jeho podmanivého vyprávění navštívíte jihoamerické vesnice i města, místa přírodou i lidmi těžce zkoušená, ale také panenské lesy rezervací, kam lidská noha dosud nevkročila, protože skoro není jak. Zejména tam, i když to není podmínkou, se lze setkat s tvory vědě dosud neznámými, z nichž Jiřího Moravce jakožto herpetologa zajímají především ještěrky a žáby. Mnohé druhy také popsal a jako jejich objevitel jim přidělil vědecká jména. A jak ze stránek jeho knížky zjistíte, i popisování nových druhů bývá činnost značně dobrodružná.
Kromě zvířat vypráví Jiří Moravec pochopitelně i o lidech, s nimiž se setkal; s humorem, respektem i laskavostí líčí, co všechno prožil s místními kolegy přírodovědci stejně jako s různými úředníky, pěstiteli koky, pastevci, lovci nebo farmáři, bez nichž by se při svých cestách neobešel. Neprostupné stezky, rozvodněné toky, vodopády, všudypřítomné vlhko, komplikovaná logistika, nebezpečné silnice, zima nebo horko, ataky hmyzu, trampoty s úředním šimlem, podloudníky, předsudky, nemocemi, nepořádkem i chudobou – to všechno doslova převrstvují dojmy z přírodních krás kolem, které Jiří Moravec nejen dychtivě pozoruje a zkoumá, ale také skvěle fotografuje a dovedně kreslí.
Jiří Moravec je pro mně skutečným přírodovědcem s velkým „P“, objevitelem, ale také opravdovým bojovníkem za zachování nepoškozené přírody, především oněch amazonských lesů, které se někdy označují za plíce naší nemocné planety. Jeho kniha se čte jedním dechem. A kdo dýchá, ten pořád ještě žije.
O knihu Jiřího Moravce „Za neznámými tvory amazonských lesů“, kterou vydalo nakladatelství Academia, s námi můžete soutěžit po celé prázdniny. Šanci na výhru máte až do neděle 27. srpna.
Jiří Moravec: Za neznámými tvory amazonských lesů. Praha: Academia, 2023. ISBN 978-80-200-3397-0.
Související
-
Rozbor kolagenu z kostí může nahradit testy DNA. Vědcům ukázal, jaké želvy se lovily před 2500 lety
O konzumaci želv před 2500 lety, psím stopování ještěrek a o seniorkách, které snímkují jedovaté hady. Účinkují herpetologové V. Gvoždík a J. Moravec a herečka L. Krobotová
-
Amazonie je ztracena, říká přírodovědec. Podaří se zachránit alespoň oceány?
Kácení amazonského pralesa letos výrazně zrychlilo a Amazonie už začíná více uhlíku uvolňovat než zachytávat. Deštné pralesy jsou přitom zásobárnou světové biodiverzity.
-
Víc než amazonský prales. Africké lesy překvapují množstvím uhlíku, který zadržují. Jenže je kácíme
Podle nových propočtů ale tropické lesy v horách zadržují na jednom svém hektaru srovnatelné množství uhlíku jako africké nížinné lesy a víc než pralesy v Jižní Americe.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
