Cassini u Titanu

Je bezesporu unikátním tělesem. Nejen proto, že je druhým největším měsícem v naší sluneční soustavě, ale především svou atmosférou. Objevil ji ve 40. letech minulého století astronom Gerhard Kuiper; zjistil také, že se skládá ze čpavku a zejména z dusíku.
Další roušku nad tajemstvími Titanu teď poodhrnula kosmická sonda Cassini. Mezi vrstvou mraků, které Saturnovu oběžnici zahalují, totiž zahlédla povrch Titanu, na který podle některých vědců prší organický materiál a vytváří zde rozsáhlá moře kapalných uhlovodíků. Podrobnějšímu výzkumu Titanu se bude věnovat evropský modul Huygens, který se oddělí od mateřské sondy a v příštím roce má na Titanu přistát.
Sonda Cassini startovala už v říjnu 1997 a postupně se k Saturnu blíží. Astronomy už potěšila několika zajímavými záběry obří planety. V polovině dubna pak zaměřila fotoobjektivy i na Titan. A potvrdila to, co jsme si už řekli. Titan je se svými 5150 km velikostí dokonce srovnatelný s planetou Merkur. Jeho atmosféra je o něco hustší než pozemská. U povrchu Titanu je tlak asi 1,5 krát vyšší než na povrchu Země.
Pořízené snímky podle údajů americké NASA rozlišily na Titanu detaily o velikosti několika stovek kilometrů. Až k povrchu Titanu nahlédla kamera díky použití speciálního filtru. Mnohem vyšší rozlišení, kolem 2 kilometrů, očekávají vědci od sondy, až bude v létě prolétávat nad jižním pólem Titanu. Průlet se uskuteční 2. července; pouhých 30 hodin po navedení sondy na oběžnou dráhu kolem Saturnu.
Patrně nejvíc astronomy zajímá, jaké klimatické podmínky na měsíci panují. Z nich totiž vycházejí úvahy o možném životě na Titanu. Jsou to zatím jen spekulace, vždyť -150°C na povrchu není pro vznik života právě nejpříznivější teplota. Byla ale voda, která zřejmě na Titanu existuje, zmrzlá i v minulosti?

Miroslav Zimmer

Pravidelná rubrika Mýty, domněnky, objevy a omyly astronomie se vysílá v rámci každého třetího Planetária v měsíci.
Další texty, uveřejněné v této pravidelné rubrice najdete V ARCHIVU PŘÍSPĚVKŮ.

Na titulní stránku.