Březen 1919 v českém pohraničí

28. únor 2009
Mrtví z Kadaně z března 1919

Blíží se datum, které bude u našich západních a jižních sousedů opět hodně připomínáno.

V úterý 4. března roku 1919 došlo na řadě míst v českém německy mluvícím pohraničí k demonstracím a střetům Němců s českým vojskem. Následky byly tragické: několik desítek mrtvých Němců, dva zastřelení čeští vojáci - a především velká rána do těžce se formujících vztahů mezi Čechy a Němci v novém státě. Nejvíce mrtvých připadá na Kadaň. O tom, co se v onom březnovém dni v českém pohraničí stalo, by se dalo mluvit hodiny. Podstatné ale je, že ještě dnes se můžete v řadě německých publikací setkat se zhruba touto variantou: poklidné demonstrace v německy mluvících městech českého pohraničí zmasakrovali čeští vojáci, kteří zahájili do demonstrantů střelbu. Stejně tak jsou ale nesmyslné teze, šířené občas na české straně, že totiž krvavým zásahem se podařilo zavčas zabránit připravenému povstání českých Němců.
Ještě než dám slovo publicistovi Josefu Škrábkovi, dovolte mi malou exkurzi do historie, abychom si objasnili, co 4. březnu 1919 předcházelo. Od října 1918 existovala Československá republika, zároveň ale se řada Němců v pohraničí hlásila k bývalému Rakousku, a to formou takzvaných "odtrženeckých" provincií. Nás na severu Čech se týkala provincie Deutsch-Böhmen, tedy německé Čechy. Provincii Deutsch-Böhmen nikdo nikdy formálně neuznal a československá armáda do prosince 1918 obsadila postupně celé území nového státu. Rakousko vyhlásilo na 16. únor 1919 volby do svého parlamentu, a vyzvalo k účasti i německé obyvatele bývalého mocnářství, kteří už se nyní nalézali v nástupnických státech. V oblastech, na které si činilo nárok jak Československo, tak německé Rakousko, se volby konat nesměly. Ti Němci, kteří se jich chtěli účastnit, to samozřejmě brali jako velkou újmu a svolali na 4. březen pokojné manifestace za právo na sebeurčení, spojené s vyhlášením generální stávky. Právě 4. března se totiž mělo ve Vídni sejít první zasedání nového sněmu. Rakousko v něm dokonce rezervovalo mandáty pro poslance z provincie Deutsch-Böhmen, která už ale byla v té době politickou mrtvolou. To všechno přivedlo do ulic měst nejen na severu Čech tisíce Němců. A ještě několik mezinárodních souvislostí: koncem února byl v Mnichově zastřelen první sociálně demokratický předseda bavorské vlády Kurt Eisner, nedlouho poté byla vyhlášena Bavorská republika rad a začalo řádění marxistů, které stálo život 1200 lidí. Levicová revoluce ohrožovala velkou část střední a západní Evropy. I to byl důvod, proč se představitelé Československa obávali možné radikalizace Němců v pohraničí. Z řady dokumentů ale vyplývá, že vojáci v pohraničních městech dostali příkaz při demonstracích pokud možno nezasahovat a respektovat národní cítění českých Němců. A co se stalo v Kadani? Hovoří Josef Škrábek.

Spustit audio
autor: David Hertl