BDSAT-2: česká družice na oběžné dráze, další lednové starty a živoucí fosilie vampýrovka hlubinná

V úvodním přehledu zajímavostí navštívíme jedinou známou kolonii vzácných leguánů růžových na galapážském ostrově Isabela a zmíníme se o hypotéze „nemocného vůdce“, která by mohla mít na svědomí alespoň některé ze záhadných sebevražd kytovců na mělčinách po celém světě; ještě jednou připomeneme sondu InSight, která poslala na Zemi spoustu zajímavých dat než ji zcela zadusil marsovský prach, představíme vám chystanou českou družici SOVA na průzkum středních a vyšších vrstev atmosféry a nakonec si povíme také o kometě C/2022 E3 (ZTF), která by brzy s trochou štěstí mohla být vidět pouhým okem.

Kosmonautika 2023: Lednové události

Raketa Falcon 9 společnosti SpaceX startuje z vesmírné stanice Cape Canaveral na Floridě|foto: Reuters, Reuters/USA TODAY NETWORK

Co letošní rok přinese, to pochopitelně nikdo přesně neví. V mnoha oblastech lidské činnosti však jsou k dispozici plány a na jejich základě můžeme stavět jistá očekávání. Týká se to třeba kosmonautiky a výzkumu vesmíru. A tak jsme pro vás, jako každý leden, i tentokrát připravili „kosmonautický“ přehled očekávaných událostí pro právě načatý kalendářní rok. A abychom nic takříkajíc „neprošvihli“, než se začneme věnovat jednotlivým oblastem a cílům výzkumu, povíme si, co se chystá hned teď, z kraje nového roku, v lednu 2023.

Ruský Sojuz zaparkovaný u Mezinárodní vesmírné stanice|foto: BobNoah, Shutterstock

Leden 2023 bude skutečně nabitý zajímavými událostmi, říká popularizátor kosmonautiky Dušan Majer, šéfredaktor zpravodajského portálu Kosmonautix.cz. Jeden start už máme dokonce za sebou. V úterý 3. ledna odstartovala raketa Falcon 9 společnosti SpaceX, která z floridské startovní rampy číslo 40 dopravila na oběžnou dráhu několik desítek malých družic z celého světa; včetně jedné české. Chystá se i množství dalších kosmických startů. V průběhu ledna by také mělo padnout definitivní rozhodnutí v otázce dalšího postupu kolem kosmické lodi Sojuz MS-22, která je v současné době stále připojená k Mezinárodní vesmírné stanici. Není totiž jisté, jestli je dostatečně způsobilá k návratu s lidskou posádkou na palubě. Co se vlastně stalo?

Vampýrovka: Živoucí fosilie z oceánů

Hlavonožec vampýrovka hlubinná (Vampyroteuthis infernalis) je „živoucí fosilií“ z oceánských hlubin|foto:Fotobanka Profimedia

Vampýrovka hlubinná, latinsky Vampyroteuthis infernalis, patří k nejpozoruhodnějším „živoucím fosiliím“ naší planety. Dávno před rokem 1903, kdy byl tento malý hlubokomořský hlavonožec objeven a vědecky popsán, znali paleontologové vampýrovky ve zkamenělé podobě z fosilního záznamu. Nejmladší z nich však byla 120 milionů let stará. Kde se vampýrovky celou tu dobu skrývaly? Toto tajemství se nejspíš podařilo odhalit našim vědcům, když v muzeu v maďarské metropoli Budapešti docela náhodou našli jednu dávno ztracenou zkamenělinu, starou jen asi 30 milionů let.

Fosilie vampýrovky Necroteuthis hungarica z Maďarska a rekonstrukce podoby její vnitřní schránky – gladia|foto:Martin Košťák et al., Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy

Dnešní vampýrovky mají včetně chapadel na délku nějakých 15–30 centimetrů. Co se vzhledu týče, vampýrovka rozhodně není žádný fádní organismus, řekl nám paleontolog Martin Košťák z Ústavu geologie a paleontologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Pravěké vampýrovky mohly být právě takové – i když, samozřejmě, ze zkamenělin těžko soudit. Zvlášť pokud jediným fosilním pozůstatkem tohoto tvora je jeho vnitřní schránka čili gladius. Nic jiného se z pravěkých vampýrovek nezachovává... Teď tedy mají paleontologové příležitost položit vedle sebe a porovnat pozůstatky vampýrovek staré 120 milionů let, 30 milionů let, a vampýrovky současné. Liší se od sebe nějak významně?