Bacín: Pravěká svatyně

Bacín, nejvyšší vrch Českého krasu
Bacín, nejvyšší vrch Českého krasu

Nejvyšší bod Českého krasu, 499 metrů vysoký vrch Bacín u Vinařic na Berounsku, je dnes klidné a nenápadné místo. Před mnoha tisíciletími tu však bývalo hojně navštěvované pravěké obětiště.

Na vrcholu Bacína se nachází výrazná, i když nevelká krasová skalní puklina. V roce 1988 tuto puklinu zkoumali jeskyňáři. Narazili na kosti a starou keramiku, a tak přivolali archeology. Následovalo pět let systematického výzkumu, který přinesl řadu unikátních objevů jak v samotné puklině, tak i v prostoru před ní (jejich shrnutí přináší kniha archeologa Václava Matouška „Bacín - brána podzemí“).

Střepy a mrtví z pravěku

Na povrchu kopce se například našlo několik kamenných nástrojů z počátku 9. tisíciletí př.Kr. a přímo v puklině kostra dospělého muže. Pomocí radiokarbonového datování se podařilo určit, že tento mrtvý byl do pukliny uložen mezi lety 9150 a 8600 př.Kr. O hodně později, asi ve 3. tisíciletí př.Kr., se do pukliny dostala velká keramická nádoba kultury se šňůrovou keramikou, což je v našich podmínkách skutečně ojedinělý nález.

K dalšímu pohřbu došlo na Bacíně v mladší době bronzové, v závěru druhého nebo na počátku prvního tisíciletí př.Kr., kdy do skalní pukliny uložili nositelé kultury knovízské ostatky dvou dětí. Nejspíš právě z této doby také pocházejí střepy čtyř knovízských nádob nalezené před puklinou. Poslední mrtvý skončil v puklině ve starší době železné, asi v 7. nebo 6. století př.Kr. Jeho pohřeb provázely dvě keramické nádoby, střepy z dalších dvanácti se opět našly před puklinou. Stopy po nějakých rituálech nebo magických praktikách se bohužel ani v tomto případě nedochovaly žádné.

Místo bylo lidmi hojně navštěvováno i později. Na kopci se například našly zlomky slovanských keramických nádob z 8. - 9. století našeho letopočtu, kdy bylo pohanství ještě živé a další nádoby ze 14. nebo 15. století, kdy už v našich krajích dávno vládlo křesťanství. Nedá se předpokládat, že by i tyto středověké nádoby souvisely s nějakým pohanským kultem.

Jezírko na vrcholu Bacína v Českém krasu

Bacín v novověku: návrat „pohanů“

V roce 1999 se právě na vrcholu Bacína pokusil o „trvalý kontakt s mimozemšťany“ radionik doc. Ivo Chudáček. Prý proto, že vrch má „mimořádný psychoenergetický význam“. Doc. Chudáček předem varoval všechny účastníky večerního pokusu, že by při něm mohlo dojít ke zhmotnění mimozemšťanů. S pomocí speciálních přístrojů, zejména tzv. ódogenerátoru, je pak údajně přivolával tak úspěšně, že se přiblížili až na vzdálenost jediného kilometru.

Svou přítomnost dávali, podle doc. Chudáčka, mimozemšťané najevo závany větru, vůní fialek nebo mlhou, vznášející se nad loukou. Atmosféra na místě prý byla natolik sugestivní, že jedna z účastnic pokusu křičela hrůzou. Mimozemšťané se však prý nakonec vzdálili, aniž byli spatřeni. Ani vy je tu neuvidíte. Na vrch Bacín nevede turistická stezka a potkat tam můžete nanejvýš divoká prasata. Ta jsou, jak známo, původu ryze pozemského.

Alespoň se to říká.