Astronomická výročí pod zatmělým Měsícem: Procházka červencovou oblohou

Částečné zatmění Měsíce nad Prahou 7. srpna 2017
Částečné zatmění Měsíce nad Prahou 7. srpna 2017

Hvězdy, planety a zatmění 16. července, s  připomínkou některých letošních událostí, ve kterých oba jeho hlavní aktéři, Slunce a Měsíc, sehráli významnou roli.

Před 295 lety, 22. května 1724, úplné zatmění Slunce nad Francií vědcům definitivně potvrdilo, že paprsky kolem ztmavlého Měsíce, tzv. koróna, patří jednoznačně Slunci a nikoli Měsíci. Patrně vůbec nejslavnější a nejvýznamnější úplné zatmění Slunce však nastalo před sto lety – 29. května 1919. Jeho pomocí totiž sir Arthur Eddington potvrdil Einsteinovu teorii relativity, podle které se dráha světla ohýbá kolem hmotného bodu, v tomto případě Slunce.

A za zmínku stojí pochopitelně i výročí, ve kterém figuruje náš souputník Měsíc. Na jeho povrch a zároveň poprvé na jiné vesmírné těleso,než je Země, vkročil člověk právě před půl stoletím. 21. července 1969 se o to postaral Neil Armstrong při měsíční misi Apolla 11 Ta začala impozantním startem legendární stometrové rakety Saturn V. Vzpomínám, jak jsme na nedokonalé televizní obrazovce vše sledovali s otevřenými ústy; nejvíc pak ty obrázky, které přicházely přímo z Měsíce. 

Buzz Aldrin a vlajka USA na Měsíci

Dvě červencová zatmění

Po krátkém historickém exkurzu si teď pojďme říci, co nás čeká na obloze nyní.

Ze dvou zatmění uvidíme u nás jen to částečné, měsíční, a to 16. července. Předcházet mu sice bude už 2. července úplné sluneční zatmění, ale za tím bychom museli vycestovat do jižní Ameriky, nejlépe do Argentiny nebo Chile. To „naše“ měsíční zatmění nastane na české obloze krátce po 22. hodině SELČ, jeho střed bude ve 23:30 a konec hodinu po půlnoci. Zemský stín zakryje Měsíc téměř ze dvou třetin. Tak se nezapomeňte 16. července dívat. A třeba zvěčnit tento úkaz i fotograficky.

Slunce bude 4. července nejdál od Země. Je už sice po letním slunovratu, ale noční obloha je pořád ještě málo tmavá. Zlepší se to od druhé půli července, kdy Slunce zapadne více než 18 stupňů pod obzor.

Souhvězdí Střelce a střed naší Galaxie

Čtyři planety a bezpočet hvězd

Noční obloze dominuje souhvězdí Labutě se svou nejjasnější hvězdou Denebem, která vytyčuje spolu s Altairem v Orlu a Vegou v Lyře tzv. letní trojúhelník. Spojnice Vega – Deneb nás dovede k souhvězdí Herkula, které připomíná obrácené písmeno K. Jižně vpravo je souhvězdí Štíra s červeným veleobrem Antarem, na východním okraji pak Střelec. Tam někde je střed naší Galaxie.

Ze sedmi planet uvidíme čtyři. Jupiter bude po většinu noci kromě rána v souhvězdí Hadonoše, Saturn po celou noc nízko v souhvězdí Střelce. Sice po celou noc, ale jen v dalekohledech bude vidět Uran; Neptun v druhé polovině noci. Merkur, Venuše a Mars v červenci vidět nebudou. Po konjunkci Měsíce s hvězdou Antares 13. července zůstane ještě den poté na obloze pěkné seskupení těchto těles ještě s Jupiterem.

Závěrem měsíční fáze. 2. července nov, 9. července první čtvrť, 16. července, tedy v den zatmění úplněk a 25. července poslední čtvrť. Ať budete kdekoli, přejeme hezkou podívanou!