Airbagy

21. září 2012

Airbag - pasivní elektronické zařízení, které se nejvíce používá v autech. Vynalezeno bylo už v roce 1952 jistým Johnem Hetrickem. Chrysler zkoušel senzory pro detekci nárazu od roku 1967, o čtyři roky později přišel Ford se zkušební sérií aut, vybavených airbagy. První boční airbagy nabídlo Volvo.

Běžný airbag se skládá se ze tří částí - vzduchového vaku, vyvíječe plynu a řídící elektroniky se senzory nárazu. Senzory zaznamenají náraz a řídící elektronika aktivuje vyvíječ plynu. Během velmi krátké doby se nafoukne složený vzduchový vak. Tím zbrzdí náraz pasažéra na volant, nebo na jinou část auta. Pak se velmi rychle vyfoukne.

Jednotlivé typy airbagů se liší rychlostí nafouknutí a umístěním. Dříve se umisťovaly jen před řidiče a spolujezdce, postupně se začaly vmontovávat i do jiných částí auta - boční do dveří vozu, kolenní ke kolenům řidiče, hlavové na horní stranu oken.

Dnešní airbagy se při nafukování přizpůsobí intenzitě nárazu. Ale pozor! Jsou navrženy pro činnost v kombinaci s bezpečnostními pásy. Nepřipoutaného člověka můžou vážně zranit nebo i usmrtit. Při přepravě malého dítěte v autosedačce zvané vajíčko na předním sedadle je nutné airbagy deaktivovat.

Výrobci uvádějí životnost mezi deseti až patnácti roky. I po uplynutí této doby ale neztrácejí svou funkčnost. Tu ukončí až první vystřelení.

Možná vás bude zajímat, že airbagy instalované do vozů určených pro americký trh jsou zhruba o třetinu větší. Američané mají totiž v průměru větší objem těla a používají větší auta, než je tomu ve zbytku světa. Ve Spojených státech amerických nemusíte být připoután, ačkoliv jsou všechna auta bezpečnostními pásy vybavená a ačkoli je vědecky dokázáno, že airbag má význam pouze společně se zapnutými pásy.

autoři: Milan Král , Roman Libal
Spustit audio