7. březen: první telefon a první československý prezident

7. březen 2018
Stalo se dnes

Dnes je středa 7. března, a bude se asi dost oslavovat – vždyť v kalendáři je jedno z nejpoužívanějších jmen, Tomáš. A já k němu přidám pranostiku: „O svatém Tomáši sníh bředne na kaši“. Letos by to mohlo, alespoň v nížinách, platit.

Vsadím se, že spousta z vás už dnes měla v ruce svůj telefon. Nebýt patentu v roce 1876, těžko byste to dokázali. Ano, telefon už je takhle starý! I když se dodnes neví přesně, kdo ho opravdu vynalezl jako první, byl patent připsán panu Bellovi.

Dochovala se prý i věta úředníka patentního ústavu, který měl prohlásit: „Nevím přesně, kdo byl první… Lidi sem pořád nosí tolik blbostí, že to kolikrát ani nestíháme zapisovat.“ I takhle vznikají vynálezy.

Rád bych vám připomněl i narození prvního československého prezidenta. Tomáš Garrigue Masaryk se narodil v roce 1850 a rozhodně nic nenasvědčovalo tomu, že by se stal významným státníkem. Vždyť tatínek byl kočí a maminka kuchařkou. Takže neházejte flintu do žita!

Docela zajímavé také je, že v roce 1918 se o svém prezidentování dozvěděl poněkud zprostředkovaně. Byl totiž ve Spojených státech a zpráva ho zastihla na cestě domů. Tak to pro jistotu vzal ještě přes Británii, Itálii a Francii. Tím pádem svého prezidenta mohli poprvé občané nového státu pozdravit až v prosinci. To by asi dnes neprošlo.

autor: Petr Beran
Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.