21. prosinec: hymna poprvé a náš Pepíček
Dnes je pátek 21. prosince, svátek má Natálie. Před námi je poslední adventní víkend, proto se zkuste na chvilku zastavit a vydechnout od toho předvánočního shonu.
A když už se má u něčeho stát, tak u hymny zcela dozajista. Řekl bych, že jsme jeden z mála národů, který má smutnou a tklivou hymnu. To, že ji původně zpíval slepý houslista, taky o něčem vypovídá. No, ale máme jí rádi, viďte? Je prostě naše.
Písnička „Kde domov můj“ poprvé zazněla v roce 1834. Právě ten den byla na jeviště uvedena vlastenecká hra pana Tyla „Fidlovačka, aneb žádný hněv a žádná rvačka“.
Tak schválně: jestli víte, co to ta „Fidlovačka“ vlastně byla? Tak pozor, jednalo se o ševcovský nástroj na hlazení kůže. A stejně se jmenovala i tradiční ševcovská slavnost. Vidíte, a my z toho máme hymnu. Jsme prostě národ veselý.
Dnes bych vám taky rád připomněl skvělého herce, galantního a elegantního člověka mnoha talentů. Ano, ano. Náš Pepíček Bek. Jinak mu na divadle nikdo neřekl.
Všichni ho známe, skvěle taky zpíval – možná právě proto je držitelem světového primátu. Účinkoval totiž s kolegyní Kačírkovou ve vůbec prvním světově doloženém videoklipu. Tenkrát šlo o písničku „Dáme si do bytu“. Josef Bek se narodil před přesně před 100 lety. Hezký poslech přeje Petr Beran.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
