12. březen: největší únos Čechoslováků a grafoman senátorem

12. březen 2018
Alois Jirásek

Dnes je pondělí 12. března. Podle počasí venku to vypadá, že už je jaro opravdu tady. Však taky pranostika tvrdí, že „Na svatého Řehoře, líný sedlák, který neoře“.

Pokud jste tedy vlastníky nějakého toho políčka, hajdy do kůlny pro pluh. My Češi nejsme zase tak slavný národ, abychom někomu stáli za takovou věc, jako je únos. Jenže pozor. Právě před 35 lety, 12. března v roce 1983 bylo v Angole uneseno hned 66 československých občanů. Většinou zdravotníků, montérů a dokonce i dětí.

Naše vláda je tehdy vyslala do Afriky, aniž by tak nějak počítala s tím, že tam zuří krutá občanská válka. Obyčejní lidé se tak stali oběťmi únosu, při kterém zažili neuvěřitelné útrapy, včetně 1300 kilometrů dlouhého pochodu džunglí.

Vyjednávání o návratu domů z Angoly trvalo více než rok. Hrozná představa. O celé anabázi nešťastných zajatců existuje i moc zajímavá kniha a film.

Když už jsme u knih, musím vzpomenout autora, kterého jsem v mládí doslova nesnesl a ještě jsem z něj maturoval. Alois Jirásek se u mě provinil především tím, že psal knihy příliš tlusté. Většina z nás starších je má v paměti jako povinnou četbu. A přečíst pana Jiráska komplet, to bylo opravdu nesnadné… Nic ve zlém. Pan Jirásek se nakonec stal i senátorem. Dnes je tomu právě 88 let od jeho úmrtí.

Spustit audio
  • Historie
  • Publicistika