Znáte tonkové boby? Pocházejí z Jižní Ameriky a mají prý kouzelnou moc

18. březen 2021

Tonkové boby, nebo také fazole tonka, pocházejí z Jižní Ameriky – jsou to vlastně semena stromu silovoně obecného.

V minulosti bývaly tyto boby platidlem, nebo je lidé nosili jako amulet pro zdraví a štěstí. Dokonce věřili, že dokáží vyplnit tajná přání. Také je používali jako vykuřovadlo k navození pohodové atmosféry.

Tonkovým bobům se říká také mexická vanilka. V kuchyni dokáží vanilku nahradit. Jednotlivé „fazolky“ mají kolem půl centimetru a váží asi gram. Navrchu jsou černé, uvnitř světlé. Voní trochu jako mandle, více nahořkle. Když se nastrouhají, připomínají zas nugát, griliáš nebo vanilku. Voní prostě různě – záleží na tom, k jakému jídlu se přidají a také na tom, jestli je teplé, nebo studené.

Nastrouhaná tonka se přidává do dezertů, pudinku, sušenek, sladké rýže, zmrzliny nebo do všelijakých francouzských specialit. Stačí ji do jídla jen trochu přistrouhat, jako to děláte s muškátovým oříškem.

Při delším skladování se mohou na tonkových bobech objevit malé, bílé, naprosto nezávadné krystalky.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.