Země vznikla mnohem rychleji – akrecí prachu, tvrdí vědci z Kodaně
Vědci z Kodaňské univerzity přišli s teorií, podle níž se naše planeta zformovala až desetkrát rychleji, než se původně předpokládalo.
Podle jejich studie, publikované nedávno mj. na webu scitechdaily.com, se Země v podobě protoplanety formovala nikoli desítky milionů let, ale přibližně jen asi pět milionů roků. Představíme-li si, že naše Sluneční soustava, které je něco přes 4,5 miliardy let, je stará jeden den, pak zformování Země v něm zabírá jen 1,5 minuty namísto dosavadních až 15 minut. Tedy vývoj extrémně rychlý.
Zrníčka kosmického prachu
V čem je studie kodaňských vědců nová? Její výsledky podporují již dříve uvažovanou alternativní teorii vzniku planet, podle které proto-Země nevznikla z náhodných kolizí mezi většími planetárními tělesy, ale v důsledku akrece kosmického prachu, to znamená jeho postupným nabalováním vlivem gravitace. Hlavní autor studie profesor Martin Schiller představu vyjádřil takto: „Země začala vznikat v podstatě z prachu. Milimetrová tělíska se spojovala a doslova pršela na rostoucí těleso a vytvářela planetu. Důsledkem je rychlý vznik Země zajímavý nejen pro nás a naši Sluneční soustavu.“
Co prozradily izotopy železa
Jak vědci k objevu dospěli?
Studiem směsi kovových prvků v různých meteoritech a dosud nejpreciznějším měřením izotopů železa v nich. Z výzkumu vyplynulo, že pouze jeden typ meteoritického materiálu má složení podobné naší Zemi – tzv. CI chondrity. Prach v tomto materiálu, který by mohl být jakýmsi vzorkem naší soustavy, byl spolu s plynem rozptýlen napříč akrečním diskem v okolí rostoucího Slunce. V tomto prostředí a z tohoto materiálu vznikala naše planeta. Vědci se domnívají, že železné jádro proto-Země se utvářelo již v raném období, a to přesunutím železa ze zemského pláště, kde se zprvu usazovalo.
Voda: jen tak mimochodem...
Stejný akreční mechanismus, tedy nabalování kosmického prachu na těleso vlivem gravitačních sil, může fungovat i jinde ve vesmíru. Rovněž jiné planety by se tak mohly utvářet mnohem rychleji, než kdyby vznikaly jen nahodilými srážkami sousedních těles. Ostatně, tento předpoklad potvrzují tisíce exoplanet v jiných soustavách, tvrdí spoluautor studie Martin Bizzarro. Pokud je teorie rané planetární akrece správná, je také pravděpodobné, že voda je vedlejším produktem formování planet podobných Zemi.
Související
-
Většinu vody měla naše Země zřejmě už před vznikem Měsíce
Otázka, kdy a jak se na Zemi vzala voda, zajímá přírodovědce už stovky let. Dosud nejrozšířenější teorie o jejím meteoritickém či kometárním původu získala nedávno ...
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
