Záhada dobývání severního pólu

Být jako první na severním pólu. Právě tato touha, která do ledových pustin zavedla mnohé dobrodruhy, badatele, dobyvatele a nakonec i extrémní sportovce, je hlavním tématem nové knihy novináře, publicisty a polárního cestovatele Stanislava Bártla, nazvané Záhada dobývání severního pólu. Proč takový název? O prvenství na severním pólu se totiž už celé století vede spor, v němž teprve v posledních desetiletích začíná být jasněji.
První etapu historické detektivky představuje konflikt mezi dvěma americkými polárníky Frederickem Cookem a Robertem Pearym, kteří měli, podle svého vlastního tvrzení, dosáhnout pólu v letech 1908 a 1909. Tradičně se věřilo Pearymu; současní historici se však kloní k názoru, že na pólu nebyl ani jeden z nich. Pak přišel letecký souboj z roku 1926, který vyhrál letoun Josephina Fordová Američanů Richarda Byrda a Floyda Benneta. O jejich kroužení kolem pólu však existují značné pochybnosti - narozdíl od letu Amundsenovy a Ellsworthovy vzducholodi Norge, která nad pólem prolétla o pouhé dva dny později. Lze však členy této expedice považovat za skutečné dobyvatele pólu? A co posádka sovětského letounu N-166, která nad pól prokazatelně dolétla v roce 1937, ale vůbec nic kvůli oblačnosti neviděla, natož aby tam přistála? Dokonce se ukazuje, že ani slavná sovětská polární stanice pod velením Ivana Papanina, která byla nedlouho poté vysazena z letadel na led, vlastně na pólu nestála. Čí noha tedy vkročila na nejsevernější bod naší planety jako první?
Stanislav Bártl rozvíjí své detektivní pátrání s neobyčejnou pečlivostí a nadšením, umocněnými skutečností, že měl při psaní své knihy k dispozici řadu zajímavých pramenů, většinou ze sovětské či ruské strany, které se dostaly na veřejnost teprve nedávno. Oblast Arktidy totiž už v druhé polovině 30. let nabyla neobyčejného strategického významu, který se umocnil ve válečných letech a ještě více po nich. Sovětské a také americké aktivity v této oblasti byly často utajovány a pokud se zprávy o nich dostaly na veřejnost, bylo to často jen proto, aby se tak demonstrovaly schopnosti, případně technické vymoženosti jedné či druhé strany. Na pól se létalo, pluly tam lodi a vynořovaly se tam ponorky. A protože se v té době nepochybovalo o tom, že na pól došel jako první Robert Peary, nikdo se příliš nezabýval otázkou, kdo a kdy se vlastně po pólu procházel po něm. Dnes už jsou jména prvních neoddiskutovatelných návštěvníků severního pólu známá a Stanislav Bártl vám je na stránkách své báječné knihy z polárních krajů prozradí. Ale nejen tam. Napínavou historii o dobývání nejsevernějšího bodu naší planety vám bude i osobně vyprávět. Od příštího týdne v našem magazínu. Těšte se.

Stanislav Bártl: Záhada dobývání severního pólu. Praha: Libri 2009. ISBN 978-80-7277-434-0